Výročí úmrtí
Sultán Sulejman I. dobýval Evropu a reformoval zákoník

Osmanský sultán Sulejman I., zvaný též Nádherný nebo Zákonodárce, patří k nejvýznamnějším vládcům Blízkého východu a výrazně také zasáhl do dějin Evropy. Za jeho vlády osmanská vojska dobyla značnou část kontinentu a stanula až před Vídní. Při ústupu z prohrané bitvy s jeho vojsky také zahynul český a uherský král Ludvík Jagellonský. Od úmrtí sultána, za jehož vlády dosáhla Osmanská říše největšího územního rozsahu a moci, uplyne 7. září 450 let.

Sulejman, který se narodil 6. listopadu 1494, byl synem sultána Selima I. Hrozného. Získal kvalitní vzdělání, studoval přírodní vědy, historii, literaturu ale i vojenskou taktiku. Již v sedmnácti letech dostal na starost správu osmanských provincií v Malé Asii a na Krymu. Sultánem se stal po smrti svého otce v roce 1520.

Sulejman navázal na výbojnou politiku Selima I., který mimo jiné k říši vojensky připojil území zhruba odpovídající dnešním Íránu, Sýrii, Palestině a Egyptu. Sulejman obrátil svoji pozornost na sever a již v roce 1521 obsadil Bělehrad. Roku 1522 dobyl ostrov Rhodos, odkud nechal odejít johanity na Maltu. O čtyři roky později porazil v bitvě u Moháče Ludvíka Jagellonského, který při ústupu svých vojsk utonul. Obsadil Uhry a v roce 1529 oblehl Vídeň, kde ale utrpěl jednu z největších porážek. Neuspěl ani s druhým pokusem obsadit Vídeň v roce 1532.

Sulejman se poté obrátil na východ a v roce 1534 dobyl Bagdád a k říši připojil území dnešního Iráku. Jelikož ovládl i dnešní Libyi a jeho vládu uznal i vládce Alžírska Chajruddín Barbarossa, stal se Sulejman pánem převážné části Středozemního moře, k čemuž mu pomohlo i spojenectví s Francií. Kontroloval i Rudé moře, Perský záliv, Černé moře a část Arabského moře.

Sultán Sulejman však nebyl jen dobyvatel. Za jeho vlády země značně vzkvétala, nechal vybudovat řadu dodnes obdivovaných staveb, především mešit, podporoval umění, zajímal se o filozofii a poezii a podporoval i charitu. Do historie se zapsal i svým na svoji dobu pokrokovým zákoníkem, který zůstal v platnosti 300 let a který mimo jiné zajišťoval základní práva i křesťanským a židovským poddaným. Zemřel roku 1566 při obléhání Szigetváru na území dnešního Maďarska.