Od čtvrtka je znovu veřejnosti přístupná Svatomikulášská městská zvonice na Malostranském náměstí, která byla od loňského září uzavřena kvůli rekonstrukci. Zvonice v minulosti sloužila i jako požární hláska, sídlo ponocného či pozorovatelna komunistické Státní bezpečnosti. Ochoz věže je ve výšce 65 metrů a vede na něj schodiště o 215 schodech.
Věž se zvonicí byla stavebně dokončena v roce 1752, oficiální ukončení prací je datováno o tři roky později. Navrhl ji barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer a jeho zeť Carlo Lurago ji poté doplnil o detaily. Dva roky po dokončení byla poškozena při pruském obléhání Prahy.
Přestože věž byla stavěna ve stejné době a v těsné blízkosti kostela svatého Mikuláše, nikdy nepatřila církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany. Sloužila jako požární hláska a sídlo ponocného. Od 60. let minulého století ji příslušníci Státní bezpečnosti využívali ke sledování ambasád západních zemí sídlících v okolí.
Při nynější rekonstrukci zvonice objevili dělníci barokní točité schodiště do podzemních prostor. Kvůli objevu podzemních prostor, který dokládá propojení zvonice s kryptou kostela sv. Mikuláše, se otevření posunulo z ledna na květen.
Při průzkumu zásypu podzemí bylo nalezeno velké množství kamenných prvků z doby největší opravy věže v letech 1880 až 1881. Ze suti byla vyjmuta řada předmětů denní potřeby ze života věžníků, například nádobí, obuv či kamnové kachle. "Část schodiště do podzemí, tedy k zamýšlenému prostupu do krypty, byla ubourána pro potřeby vedení kanalizační štoly v době velké přestavby. Nyní je představa o dění v dolní části věže kompletní," sdělila Martina Hoffmanová z Muzea hlavního města Prahy, které zvonici spravuje.
Na sobotu 4. května připravilo muzeum vstup zdarma a komentované vycházky u příležitosti připomenutí Pražského povstání z května 1945. Povstání na sklonku druhé světové války, jehož některé významné události se odehrály na Malé Straně, je věnovaná i část stálé expozice ve Svatomikulášské městské zvonici. Komentované procházky představí budovy klíčové pro německou obranu Malé Strany a Hradčan, průběh bojové linie v okolí zvonice a opěrné body českých povstalců.
V blízkosti zvonice, ve zrušeném kostele Sv. Máří Magdalény v Karmelitské ulici, sídlilo za války Zemské četnické velitelství, které bylo od počátku povstání důležitým mobilizačním a komunikačním střediskem. Německá posádka byla soustředěna v Lichtenštejnském paláci. Další významnou malostranskou budovou v době povstání byla legace Mezinárodního červeného kříže v Thunovské ulici, kde se konala jednání mezi povstalci a německou brannou mocí. Výsledkem bylo podepsání protokolu o formě německé kapitulace 8. května odpoledne a odchodu německých vojsk z Prahy v noci na 9. května.
