Unikátní bronzové vědro, které od loňska zkoumají odborníci Východočeského muzea, návštěvníci uvidí nejdřív v roce 2020. Bude součástí klenotnice. Obětní nádoba je stará 3000 let, objevena byla v katastru obce Kladina na Pardubicku. Nejbližší obdobné nálezy pocházejí až z Maďarska.
"Nádoba nebyla v dobré kondici, zjistili jsme vnitřní destrukce, které jsou potřeba napravit. Očištění trvá dlouhou dobu, následuje fixace, aby mohla být vystavena. Mezitím poběží rekonstrukce na zámku, rok 2020, 2021 je už možné, že nádoba bude vystavena v klenotnici pardubického zámku," řekl ředitel muzea Tomáš Libánek.
Archeologové nejdřív místo objevu tajili. Museli ho nejdřív podrobně prozkoumat, jiné předměty tam nakonec neobjevili. Bronzové vědro našel loni v září náhodný nálezce, který si šel do lesa pro písek do akvária, obratem zavolal archeology. Vědro o výšce 65 centimetrů zdobí tepané ornamenty, zobrazuje vodní ptáky, kteří táhnou sluneční kotouč.
"Vnější strany již máme očištěné, všude byly zbytky organického materiálu. Je tu spoustu prasklin, hodně kousků nám přivezli zvlášť. Materiál je velmi křehký," řekla konzervátorka Eliška Bajerová.
Nádobu teď zajišťuje konstrukce a konzervátorky ji očišťují destilovanou vodou. Ulomené dílky postupně spojují s pomocí skelné tkaniny přetřené lakem. Velmi pracné je skládání dna, které už zkorodovalo a rozpadá se na prášek. Několikamilimetrové kousky pinzetou konzervátorky pečlivě, pomalu musejí srovnat k sobě.
Bronzová nádoba pochází odhadem z let 1025 až 920 před naším letopočtem a má velmi podobné protějšky v Maďarsku. Díky konzultacím a spolupráci s maďarskou stranou se mohou archeologové dozvědět víc. Mimo jiné to naznačuje, že tehdejší elita na našem území měla styky s bohatými národy v Evropě.
"Slezskoplatěnická kultura byla z těch nejchudších, najednou tu máme krásný nález, který ukazuje spojení s bohatšími formacemi v karpatské oblasti," řekl archeolog Jan Jílek.
Nádoba nebyla součástí hrobu nebo sídliště, samotná zakopaná v zemi tak patrně sloužila k votivnímu rituálu. Vzorky ukázaly, že v ní bylo proso, z kterého se vyráběl alkoholický nápoj. "V úvahu připadá takzvaný picí rituál, při kterém představitel moci zavazoval své podřízené a upevňoval svou moc," řekl Jílek.
Muzeum nadále bude spolupracovat s maďarskými odborníky, zapojilo se do programu Iperion, díky němu může získat granty a využít vědecké zázemí v Maďarsku. Na základě společných výzkumů už například vědci zjistili, že nádoba byla zhotovená z bronzu s příměsí kobaltu, která byla přítomná v rudách těžených v té době v oblasti Alp nebo Karpat.
