Stoletou historii tuzemské zednářské Lóže Národ představuje výstava, kterou otevřeli v Galerii Klementinum v Praze. Zájemci zde do 19. května mohou vidět více než 300 artefaktů včetně poprvé zveřejněné zakládací listiny Lóže Národ. Expozice s názvem 100 let Lóže Národ s podtitulem Svobodné zednářství očima svobodných zednářů vedle autentických zednářských nástrojů a symbolů nabízí také repliku zednářské dílny, tedy místnosti určené k setkávání a zednářské práci.
"Výstava by měla veřejnosti představit historii a současnost našeho spolku v kontextu československých dějin a přiblížit svobodné zednářství jako tradiční cestu, jak se dnes moderně říká, osobnostního rozvoje, která i v českých poměrech dokázala oslovit významné osobnosti naší národní i státní historie," uvedl současný mistr lóže Libor Adamec. "A třeba se také prostřednictvím výstavy podaří objasnit některá nedorozumění, která okolo pochopení smyslu svobodného zednářství dodnes panují," dodal.
Svobodné zednářství je utajené sdružení lidí, které spojuje respektování některých morálních a etických principů. Kvůli své tajemnosti je dodnes opředené řadou mýtů a je oblíbeným tématem příznivců konspiračních teorií. Je organizováno systémem takzvaných lóží, je to nepolitická a nenáboženská organizace, zednáři sami sebe označují za bratrstvo. Jeho původ je odvozován z cechů středověkých stavitelů chrámů. První Velká lóže svobodných zednářů vznikla sloučení čtyř lóží před 300 lety, 24. června 1717, v londýnském hostinci U husy a rožně.
Lóže Národ je jednou z nejstarších a dosud fungujících českých zednářských lóží. Byla založena 28. března 1919, přesně půl roku po vzniku samostatného československého státu. Návštěvníci výstavy budou mít možnost nahlédnout do historie i současnosti Lóže Národ, jejího fungování a struktury. Představeni jim budou také významní členové, mezi které vždy patřila řada osobností veřejného života - od politiků, přes lékaře a vědce, až po spisovatele, novináře či sochaře a malíře. Setkají se tak se jmény jako Alois Rašín, Karel a Josef Čapkovi, Viktor Dyk, Alfons Mucha nebo Max Švabinský. Členem Lóže Národ byl také Jan Emler, v letech 1930 až 1938 ředitel Veřejné a Univerzitní knihovny v Praze, což byla předchůdkyně dnešní Národní knihovny.
Historicky první doložená lóže vznikla v Praze v roce 1741 díky francouzským a saským důstojníkům v době války o habsburské dědictví. Po nástupu Františka II. byly ale lóže v roce 1794 zakázány (po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 mohly působit na Slovensku), po více než stodvacetileté odmlce došlo k legalizaci řádu až po vzniku Československa v květnu 1919. Svobodní zednáři stáli u zrodu některých vědeckých a kulturních institucí jako byla Česká královská společnost nauk, České technické učení, Národní muzeum v Praze či Moravské zemské muzeum v Brně.
