Stovka exponátů
V Třebíči vystavují betlémy, základem je soukromá sbírka

Více než osmdesát ze 120 betlémů, které jsou nyní k vidění v konírně třebíčského zámku zapůjčila Muzeu Vysočiny Třebíč sběratelka Jarmila Svobodová ze Sivic u Brna. Podle kurátora výstavy Tomáše Hartmana tvoří její sbírku přes 500 betlémů z papíru i dalších méně tradičních materiálů. Zájemci se budou moci se sběratelkou osobně setkat 6. ledna příštího roku při derniéře výstavy. Přijede i betlémář z Jemnice, který nedávno uspěl při soutěži tvůrců betlémů v Jindřichově Hradci.

Třebíč má dlouhou betlémářskou tradici spojenou s betlémy malovanými na papír a karton. I proto se muzeum letos rozhodlo dát prostor méně běžným materiálům. Betlémy zapůjčila některá muzea a soukromí sběratelé. Jsou z krajky, mýdla, drátů, keramiky i skleněných korálků. Ze Španělska pochází betlémy miniaturních rozměrů instalované v lastuře, perleťové jsou z Filipín, porcelánové z Číny a terakotové umístěné do jen pár centimetrů velkých dřevěných krabiček z Itálie.

Část exponátů ale pochází přímo z Vysočiny. Betlémářskou tradici nedaleké Třeště na Jihlavsku reprezentuje mimo jiné ze dřeva vyřezávaný betlém Evžena Hamtáka. Svůj betlém zapůjčil také Pavel Štrobl z Jemnice na Třebíčsku, který 24. listopadu uspěl v konkurenci 60 dalších betlémářů v soutěži o Nožík Tomáše Krýzy pořádané Muzeem Jindřichohradecka - získal třetí místo.

Muzeum Vysočiny Třebíč déle než 40 let přibližovalo betlémářskou tradici města stálou expozicí, v níž nechyběl ani pohyblivý betlém. Expozice zanikla v roce 2011 při velké rekonstrukci zámku, ve kterém muzeum sídlí. Nové expozice betlémářskou tradici města připomínají, větší prostor je ale každoročně betlémům věnován při vánoční výstavě.