Lafeta z pohřbu Tomáše Garrigua Masaryka, dopis Alberta Einsteina žádajícího milost pro Miladu Horákovou nebo sako Jana Kubiše, které měl na sobě ve chvíli spáchání atentátu na Reinharda Heydricha, budou mezi mnoha předměty vystavenými příští rok na Pražském hradě u příležitosti 100. výročí založení Československa. Hlavní výstava nazvaná Doteky státnosti se bude konat od 7. března do konce října v Jízdárně Pražského hradu. Významný podíl na její přípravě má Vojenský historický ústav. Řekl to ředitel administrativní sekce kanceláře prezidenta Jan Novák.
"Na výstavě budou části věnované oficiálním státním symbolům a jejich vývoji, ale i dotýkaným věcem," poznamenal Novák. V expozici se podle něj bude prolínat oficiální rovina "se silnými příběhy hrdinství, úspěchů, ale i zrady a oběti".
Vystaveny tak budou symboly, které užívaly první vojenské jednotky bojující za vznik Československa. K vidění budou i výjimečné předměty svázané s vývojem oficiálních státních symbolů, tedy třeba všechny typáře státní pečeti používané v historii republiky. "Prezident republiky mimořádně souhlasil s vystavením v současnosti užívané státní pečeti, která je jedním ze sedmi státních symbolů České republiky," podotkl Novák. Lidé si budou moct prohlédnout také originály všech ústav, nerealizované návrhy státní vlajky z roku 1919 nebo první československé známky.
Vůbec poprvé budou třeba vystaveny prapory, pod kterými demonstrovali čeští a slovenští krajané v Chicagu v listopadu 1914 za vznik samostatné republiky Čechů a Slováků, náborová vývěska výcvikového tábora v americkém Stamfordu pro československé legie ve Francii z roku 1918 nebo ručně malovaná vlajka s nápisem Pravda vítězí, kterou vztyčili českoslovenští vojáci poprvé 28. října 1940 ve výcvikovém táboře v Jerichu.
Řada předmětů má za sebou pohnutou a dramatickou historii, jako například rotní praporek 1. pluku československé armády ve Francii, který Němci ukořistili v červnu 1940. Následně byl vystavovaný v Berlíně před Adolfem Hitlerem a v roce 1943 jej s nasazením života zachránil jeden z totálně nasazených Čechů. "Mnoho předmětů tak dokládá, jaký vztah ke státním symbolům měli naši předci a co pro ně byli ochotni obětovat," poznamenal Novák.
V takzvané klenotnici budou představena vzácná státní vyznamenání včetně úplné kolekce Řádu bílého lva.
Vystaveny budou i originály zajímavých listin, včetně třeba telegramu Einsteina zaslaného československému prezidentu Klementu Gottwaldovi s žádostí o milost pro Miladu Horákovou, která byla ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzena k smrti.
Část výstavy se několikrát tematicky obmění, což by podle Nováka mělo lidi na Hrad přivést opakovaně. "Chceme zacílit hlavně na české občany, na rodiče a prarodiče s dětmi, na školy," podotkl. Vstupné dle něj bude spíše symbolické. Společný lístek platící i pro další dvě výstavy, které se budou na Pražském hradě konat, bude stát 150 korun, důchodce či studenty vyjdou dohromady na 70 korun, děti ve školní skupině pak na pět korun.
Pražský hrad příští rok čeká několik velkých výstav připomínající 100 let od založení Československa a 25 let od vzniku České republiky. První tři budou zdarma, včetně jednodenní naplánované na odpoledne 1. ledna, na které budou vystaveny třeba originál ústavy nebo nejvyšší státní vyznamenání. Následovat bude od 10. do 15. ledna expozice V základech státnosti s unikátním souborem důležitých listin, raně středověkých rukopisů či archeologických nálezů. Poté budou vystaveny korunovační klenoty. Od února se pak budou postupně otevírat výstavy Labyrintem dějin českých zemí, Doteky státnosti a Stráž na Hradě pražském.
