Zájem o brněnskou vilu Tugendhat, která je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, je od jejího znovuotevření v roce 2012 enormní. Nejvytíženějšími termíny jsou víkendy, společně s jarními a podzimními měsíci. Například sobotní termíny jsou pro větší skupiny zarezervovány do konce června 2018, pro jednotlivce je nutné místa rezervovat zhruba s předstihem dvou až tří měsíců, sdělili zástupci Muzea města Brna, kteří vilu spravují.
Vila sice prošla před pěti lety generální opravou, tím ale práce na její údržbě neskončily. Například při každoročních sanitárních dnech se pravidelně kontroluje stav venkovních omítek a provádějí se drobné opravy, včetně oprav vápenného nátěru. Letos odborníci dělali kompletní revize, tedy opravy prasklin, defektů a sjednocení podkladní vrstvy.
"Ačkoliv může běžný návštěvník nabýt po návštěvě vily Tugendhat dojmu, že objekt je v perfektním stavu, návštěvnický provoz je v běhu a není tudíž potřeba dalších bádání či investic, je pravdou opak. Naše práce ve vile ve všech rovinách činnosti nekončí," uvedla ředitelka vily Iveta Černá. Na poli badatelské činnosti budou v nejbližších dnech vydány dvě nové publikace. První vznikla ve spolupráci Studijního a dokumentačního centra Vily Tugendhat s nadačním fondem vily a mapuje fotografie Rudolfa de Sandala, který na nich zachytil vilu ve 30. letech, tedy v době, kdy v ní žila rodina Tugendhatových. Druhá publikace se zaměřila na zahradu vily.
"Co se týče objektu samotného, je naším cílem kromě běžné a nikdy nekončící údržby objektu doplňovat vybavení vily tak, aby měl návštěvník co nejkomplexnější prožitek z návštěvy. To mimo jiné znamená i badání a následné doplnění stávajících interiérů dobovým vybavením. V tomto směru připravujeme doplnění kuchyňského vybavení, které dosud chybělo. Dlouhodobě pracujeme na vybavení fotokomory a dalších místností," uvedla Černá. Práce je podle ní v tomto směru komplikovaná, neboť ne u všech místností mají odborníci přesnou dokumentaci či popis, jaké vybavení bylo v konkrétní místnosti umístěno.
Vilu navrhl v roce 1928 Ludwig Mies van der Rohe pro Gretu a Fritze Tugendhatovy. Je unikátní svou konstrukcí, prostorovým uspořádáním, vybavením interiéru, technickým zázemím i začleněním do přírody. Poprvé v dějinách architektury byla při stavbě soukromého domu užita ocelová nosná konstrukce.
V letech 2010 až 2012 byla vila zrekonstruována, záměrem oprav bylo stav domu co nejvíce přiblížit původnímu řešení. Od března 2012 je vila opět přístupná veřejnosti a ročně ji navštíví na 30 tisíc lidí.
