Vzácný pergamenový svitek Tóry z roku 1880, který byl naposled použit při bohoslužbě v zaniklé olomoucké synagoze téměř před 80 lety, byl slavnostně vnesen do židovské modlitebny v Olomouci. Podle předsedy Židovské obce Olomouc Petra Papouška je to první vrácená Tóra z více než půldruhého tisíce českých a moravských svitků, které nyní slouží či jsou uskladněny mimo území České republiky. Do zahraničí je v 60. letech minulého století prodal tehdejší komunistický režim.
Tóra je základní text judaismu a zahrnuje prvních pět knih hebrejské bible, křesťany označované jako Starý zákon. Tóra byla před dnešním vnesením do židovské modlitebny v Olomouci restaurována. Odborníci opravili její podklad a renovováno bylo i písmo, což měl na starost takzvaný sofer. Poslední písmena byla dopsána soferem bezprostředně před slavnostním vnesením Tóry do modlitebny.
Olomoucký historický pergamenový rukopis má za sebou strastiplnou cestu. Po zapálení olomoucké synagogy v noci z 15. na 16. března 1939 a jejím následném zbourání jej stihl osud podobný dalším tisícům svitků z českých a moravských židovských obcí. Za války byly nejprve shromážděny ve vznikajícím Židovském ústředním muzeu v Praze. Olomoucké Tóře bylo přiděleno inventární číslo 61631. Po bouřlivém vývoji v poválečné době a zestátnění židovského muzea byly svitky nakonec umístěny v budově bývalé synagogy v Michli.
Za vlády komunistů v roce 1963 bylo rozhodnuto o prodeji Tór z Michelské synagogy prostřednictvím podniku zahraničního obchodu Artia. "Po tehdejším odprodeji 1564 svitků se jejich správcem stala kongregace Westminsterské synagogy v Londýně, která za tím účelem vytvořila Memorial Scrolls Trust. Ten se o svitky stará, především zajišťuje jejich záchranu, opravu a restauraci," uvedl Papoušek. Opravené svitky jsou odtud půjčovány židovským kongregacím po celém světě, zejména však do USA. Olomoucká Tóra byla zapůjčena židovské komunitě ve Foster City v Kalifornii a právě odtud se do Olomouce vrátila jako trvalá zápůjčka.
Vnesení Tóry do modlitebny obce je součástí letošního ročníku Dnů židovské kultury Olomouc, které se konají od 19. do 29. října. Přehlídku otevřela výstava v Arcidiecézním muzeu, která se věnuje tématu zaniklé olomoucké synagogy. Výstavu doprovodí mezinárodní konference na téma Proměny židovského života, divadelní představení či přednáška izraelského fotografa Yosaifa Cohaina. Na programu je koncert izraelského instrumentálního tria Tatran či komorní inscenace na motivy Deníků Anny Frankové.
Letošní Dny židovské kultury jsou věnovány 120. výročí zasvěcení olomoucké synagogy a 150. výročí narození olomouckého rabína Bertholda Oppenheima zavražděného ve vyhlazovacím táboře Treblinka.
