Když němečtí vývojáři ze společnosti Crytek připravovali první díl Crysis, nikdo jim příliš nevěřil. Grafické zpracování totiž vypadalo, jako by pocházelo z jiné planety a vedle nadšeného sledování obrázků i videí ležely velké obavy. Dopadlo to ale nakonec velmi dobře a první Crysis nabídl skvělý zážitek i co se týče vlastní hratelnosti. Navázat pak na tak velký úspěch byla téměř povinnost, která se v těchto dnech zhmotnila v podobě druhého dílu.
Na hráče opět čekají grafické hody, neboť hra zejména na počítačích vypadá velice hezky. Na druhou stranu už na hráče nečeká takový šok, jako před třemi lety v případě prvního dílu, neboť konkurence nespí a také její hry jsou po grafické stránce vybroušené. Je to proto možná paradoxní, ale Crysis 2 vyniká především díky hratelnosti.
S ohledem na aktuální přístup vývojářů, kteří se snaží všechny střílečky co možná nejvíce zjednodušit a předhazovat hráči jednu jedinou cestu vpřed, rozhodli se lidé z Cryteku pro osobitější zpracování. Pro splnění dané mise, odehrávající se nově v rozpadajícím se New Yorku, čelícím navíc invazi mimozemšťanů, může hráč zvolit hned několik cest. Na nich pak musí uplatnit odlišnou strategii a díky možnostem speciálního nano-obleku hlavního hrdiny Alcatraze měnit výsledek celkového dojmu. Pokud si hráč zapne funkci neviditelnosti, čeká ho taktický tichý postup a obcházení nepřátel. Zvolí-li si ale funkci maximální výdrže, může se do nepřátel pustit hlava nehlava.
Co se týče příběhu, není příliš o co stát – jak už bylo naznačeno, New York postihne invaze mimozemšťanů a lidstvo zasáhne zákeřný virus. Hlavní hrdina se s tím musí vypořádat po svém, zachránit vědce, který je schopen nákazu odstranit a odletět do zapadajícího slunce jako vítěz. Bez ohledu na plochost příběhového pozadí je ale Crysis 2 hrou, kterou by neměl minout žádný správný příznivec stříleček. Čerstvý vzduch, vypuštěný do žánru v podobě mnoha různých cest postupu a vypracované umělé inteligence nepřátel zkrátka musejí všichni náležitě ocenit.
