Promlsat se ku slávě
Chcete Nobelovu cenu? Jezte čokoládu, radí studie

Z množství výzkumů na téma "přínosné aspekty konzumace čokolády" vyčnívá studie, kterou právě zveřejnil jeden z nejprestižnějších světových lékařských časopisů - New England Journal of Medicine. Čím vyšší průměrná spotřeba čokolády v zemi, tím vyšší počet držitelů Nobelovy ceny v přepočtu na jednoho obyvatele, upozorňuje.

Švýcarsko samozřejmě tento peloton vede, těsně následované Švédy a Dány. USA jsou někde uprostřed - a pokud by Spojené státy chtěly zvýšit počet laureátů alespoň o jednoho, pak by měly zvýšit spotřebu čokolády o 125 milionů kilogramů ročně, řekl agentuře Reuters Franz Messerli, který analýzu provedl.

Ano, je to absurdní

"Množství, které je potřeba, je skutečně ohromující," dodal Messerli z newyorské nemocnice St Luke's-Roosevelt Hospital. "Jeden Švýcar ročně sní průměrně 120 tabulek čokolády o váze 85 gramů. Každý muž, žena, dítě." Messerli sám připustil, že celá tahle myšlenka je absurdní. Ovšem použité údaje jsou správné a mohou přinejmenším poskytnout jistou lekci ohledně omylnosti vědy.

S nápadem na studii přišel Messerli poté, co zahlédl výzkum spojující flavonoidy, tedy druh antioxidantů přítomných v čokoládě a vínu, s lepšími výsledky v kognitivních testech. Začal s údaji o spotřebě čokolády ve 23 zemích a seznamem z internetové encyklopedie Wikipedie řadícím státy podle počtu držitelů Nobelovy ceny na hlavu.

"Začal jsem to dávat dohromady v hotelovém pokoji v Káthmándú, protože jsem neměl nic jiného na práci, a nemohl jsem uvěřit vlastním očím," řekl. Když seřadil všechny země pěkně do grafu, seděla vyšší spotřeba čokolády s vyšším počtem laureátů. Není to poprvé, kdy vědci našli spojitosti, které zdánlivě popírají veškerou logiku. Například se našlo pojítko mezi počtem čápů v Evropě a porodností anebo mezi skvrnami na slunci a sebevraždami u mužů.

Další možností pak je, že spojitost skutečně existuje, ale nemá žádný význam. "Národní spotřeba čokolády souvisí s bohatstvím země a vysoce kvalitní výzkum také souvisí s bohatstvím země," řekl americký fyzik Eric Cornell, který je spoludržitelem Nobelovy ceny za fyziku z roku 2001. "Tudíž pak bude čokoláda spojena s vysoce kvalitním výzkumem, jakkoli mezi tím neexistuje příčinná souvislost," dodal.

Blbí po mléčné čokoládě

Pokud jde o čokoládu samu, naznačují studie a někteří vědci, že tmavé varianty mohou prý mít přínos pro mozek a srdce a dokonce mohou pomoci skoncovat s nadbytečnou hmotností. Jiným ale nad takovými závěry vstávají vlasy na hlavě. Messerli, který pochází ze Švýcarska, se přiznává k denní konzumaci čokolády a říká, že sám je o skutečných zdravotních přínosech čokolády přesvědčen, i když by se lidé měli raději vyvarovat sladších druhů.

"Osobně si myslím, že po mléčné čokoládě se blbne," zažertoval Cornell, který "připsal" svůj úspěch v Nobelových cenách velkému množství čokolády. "Hořká čokoláda je tou správnou cestou. Je to něco jiného, když chcete Nobelovu cenu za medicínu nebo chemii, ale pokud ji chcete za fyziku, dá se toho udělat spousta s pomocí hořké čokolády," prohlásil.