V Česku asi neexistuje slavnější dálkový pochod nežli ten z Prahy do Prčice. Podle jeho organizátorů se jedná o nejmasovější akci svého druhu s nejdelší nepřerušenou tradicí. Historie pochodu je dlouhá půlstoletí, poprvé se turisté na trať vydali 17. dubna 1966. Bylo jich tehdy skoro pět stovek a v malebné středočeské krajině na ně čekala vzdálenost dlouhá 100 tisíc loktů českých, tedy zhruba 60 kilometrů. Letošní pochod se uskuteční 21. května.
Název Prčice je v Čechách neodmyslitelně spjat s nezdvořilou, nicméně hojně rozšířenou výzvou "Jdi do prčic!". Tato lidová nadávka prý také vyprovokovala myšlenku dálkového pochodu, u jejíhož zrodu stáli propagátoři turistiky Stanislav Rataj, Jiří Dvořák a Karel Kulle. Podle tradované verze hledali vhodný cíl pochodu tak dlouho, až manželce jednoho z nich došla trpělivost. Diskusi proto rázně ukončila slovy: "Je čas na oběd, běžte s tím už do prčic!" A tak šli.
Prvních 469 "pochodníků" si premiéru odbylo v roce 1966. V úvodních čtyřech ročnících měl pochod pouze jedinou trasu, upravovanou podle tematického zaměření. První ročník například nesl podtitul Sukovou cestou a jeho pětašedesátikilometrová trasa vedla přes Křečovice, kde se skladatel Josef Suk narodil. Druhý ročník byl pak v duchu hesla Za zlatem z Jílového. Jak už název napovídá, jeho motivem se stalo hledání zlatonosných míst na trase pochodu.
Na jaře 1970 měli účastníci akce poprvé na výběr ze dvou tras. V následujících letech počet variant dále rostl a svého vrcholu dosáhl v roce 1984, kdy pořadatelé vytýčili 24 tras. V 80. letech nabral turistický pochod nejmasovějších rozměrů, v roce 1981 se do něj zapojilo rekordních 35 732 lidí (druhý největší počet účastníků vykázal ročník 1980 - 35 173). Popularita akce se stala i námětem filmu Karla Kachyni Kam, pánové, kam jdete? i písničky Ivana Mládka.
Po sametové revoluci ale zájem o pochod do Prčice opadl, v posledních letech se počet turistů pohybuje mezi 14 tisíc až 21 tisíc. Řada z nich se pochodu účastní pravidelně, přičemž mezi známé "pochodníky" patří například exprezident Václav Klaus. "Do Prčic jsem chodil vždycky, i když jsem nebyl politikem," nechal se před lety slyšet. Loňský jubilejní 50. ročník pochodu přilákal téměř 22 tisíc příznivců turistiky, kteří si mohli vybrat z 21 tras.
Sedmdesát kilometrů dlouhá trasa pochodu Praha - Prčice byla léta doménou pěších. Časem se zde ale začali objevovat i jezdci na kolech, což občas vedlo ke vzniku nepříjemných až nebezpečných situací. Pořadatelé na rostoucí oblibu cykloturistiky zareagovali a vytýčili trasy pro kolaře. Pochodu se mohou účastnit i vozíčkáři.
Tradiční odměnou pro všechny, jimž se podaří dorazit do cíle, je sušenka a plastový štítek v podobě boty - Prčický škrpál. V úvodních ročnících se nicméně rozdávaly stužky, kovové rybičky, obtisky či textilní erby. První škrpál, tehdy ještě vyrobený z kovu, bylo možné získat v roce 1973. O čtyři roky později se pak na scéně objevila umělohmotná botička, jejíž barva se každoročně mění.
Do počátku 90. let byl pořadatelem slavného dálkového pochodu Československý svaz tělesné výchovy a sportu. Na jeho činnost posléze navázal odbor Klubu českých turistů (KČT) Praha - Prčice, který akci organizuje dodnes. KČT, v jehož řadách je na 33 tisíc členů, pořádá i další pochody po Česku.
