Více než staletou činnost Junáka, české odnože skautingu, poznamenaly v jeho historii tři zákazy: jeden od nacistů, další dva měl na svědomí komunistický režim. Smysl a charisma tohoto hnutí, které vede mladé lidi k lásce k přírodě a k pomoci druhým, se ale nikdy nezměnily. Právě před 50 lety, 29. března 1968, byl Junák podruhé obnoven.
Stalo se tak během Pražského jara, tato etapa ale neměla dlouhého trvání. Po okupaci v srpnu 1968 už bylo jasné, že další zákaz činnosti Junáka je jen otázkou času. Poslední skautské tábory se uskutečnily v létě 1970 a Junák byl definitivně zrušen výnosem ministerstva vnitra ČSSR 1. září 1970. Většina oddílů potom přešla do Pionýra či jiných zájmových organizací.
U zrodu hnutí Junák stála příručka zakladatele skautského hnutí, britského generála Roberta Baden-Powella z roku 1908, obsahující zásady pro přežívání v přírodě, která velmi zaujala tamní mládež. S Baden-Powellovými zásadami se v roce 1911 přijel seznámit i český učitel Antonín Benjamin Svojsík.
Hned po návratu začal s aplikací textu na české prostředí a v roce 2012 mu vyšla kniha o úctyhodných 725 stránkách pod názvem Základy junáctví. Junák a junáctví se stalo českým výrazem pro skauta a skauting.
V létě roku 1912 Svojsík uspořádal první skautský tábor ve Vorlovských lesích nedaleko hradu Lipnice, později se pokusil začlenit vznikající skautské oddíly do Sokola, kde je ale nechtěli. A tak založil 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák - Český skaut.
Zásady zdravého spaní v přírodě propagovali lékaři, záštitu nad hnutím převzal i tehdejší prezident T. G. Masaryk. A úspěch se dostavil. V roce 1922 měl Junák 26 tisíc členů a v roce 1938 už jich bylo 65 tisíc.
Důraz byl kladen i na praktičnost a službu druhým. Za první světové války skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže a po vzniku republiky pomáhali ustavit její úřady. Byla například vytvořena skautská pošta, jež se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době.
Za druhé světové války byl skauting poprvé zakázán, oddíly se buď rozpadly, nebo žily v ilegalitě či pod hlavičkami turistů či v jiných organizacích a spolcích. Hned po válce byl obnoven.
Po únoru 1948 byl Junák násilně včleněn do komunistického Svazu československé mládeže a později úplně zrušen. Stalinská éra stála život nebo svobodu celkem 900 skautů.
Po sametové revoluci prožíval český skauting nejprve boom. Počet členů se vyhoupl na 80 tisíc, konec dlouhého zákazu hnutí mu zajistil publicitu. Ale měli v něm silné slovo konzervativci, kteří trvali na rigidních pravidlech, oddělené výchově chlapců a děvčat a dalších, na kterých ležel prach první republiky. Začalo se mluvit o tom, zda metoda výchovy dětí po vzoru Baden-Powella není pro současnou dětskou duši příliš drsná.
A tak přišel čas změn v podobě smíšených oddílů a dalšího přizpůsobování pravidel současné době. Dnešní skauting vložil do původních zásad více volnosti. A zná i notebooky a letní táborové hry podle scénářů fantasy knížek či úspěšných počítačových her.
Dnes je Junák největší dětskou organizací v ČR. V současnosti má přes 60 tisíc členů, od nejmladších vlčat a světlušek (šest až 11 let), přes skauty a skautky (do zhruba 15 let) po rovery a rangers (od 16 do zhruba 20 let). Existují i vodní skauti, kteří se odlišují modrým krojem a důrazem na čistě vodácké aktivity (sjíždění řek, plachtění, rafting, putovní vodácké tábory). A posláním celého hnutí je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí.
