Matyášův patnáctidukát vydražili za dva miliony. Rekord odolal

Patnáctidukát ražený za vlády císaře Matyáše II. z počátku 17. století byl hlavním magnetem aukce v pražské aukční síni Aurea. "Nový majitel ho získal za vyvolávací cenu 1,9 milionu korun bez aukční přirážky, která činí 17 procent," řekl zástupce aukční síně Roman Veselý.

Dosavadní rekord tak podle něj nepadl. Drží ho pražský desetidukát Matyáše II., vydražený v této aukční síni za částku přesahující dva miliony korun.

Podle Veselého se na trhu právě prodaný patnáctidukát poprvé objevil v roce 1933 v Luzernu jako součást velké sbírky rakouského arcivévody Zikmunda. Vzácná mince byla ražena v pražské mincovně.

V aukci byly nabízeny ještě dvě další atraktivní položky, ale nového majitele nenalezly. Šlo o desetidukát Jindřicha Šlika z roku 1642 s vyvolávací cenou 900 tisíc korun, od něhož jsou známé pouze dva kusy, a devítidukát knížectví Münstenberg-Olešnice. Nechal si ho razit Karel II. v roce 1612 v olešnické mincovně a vyvolávací cena byla stanovena na 1,3 milionu korun.

Dobře se podle Veselého prodal čtyřdukát - mince knížectví Münstenberg-Olešnice, ražený za vlády Václava a Karla Bedřicha (1617-1639) v roce 1621 za působení mincmistra Burkharda Haase (1619-1621). Z původních 280 tisíc jeho cena vzrostla na 340 tisíc korun.

"Zájem byl také o sbírku církevních ražeb - medailí a žetonů. Speciálně olomoucká medaile ve zlatě vyvolávaná za 100 tisíc korun nalezla zájemce za 240 tisíc bez aukční přirážky," řekl.

Sobotní aukce nabídla vedle vzácných mincí také řády, vyznamenání a literaturu. Odpoledne na ni navázala aukce papírových platidel z celého světa, v níž se objevil i velký soubor nouzových platidel různých ruských oblastí z doby občanské války, platidla z koncentračních, zajateckých a pracovních táborů. Kuriozitou bylo napoleonské falzum pětadvacetirublové bankovky z roku 1811.