V pražském Zámeckém areálu Ctěnice a v ekocentru Prales se o tomto víkendu uskuteční dožínkové slavnosti. Za týden pak budou také na Letné a v Toulcově dvoře. Dožínky jsou jednou z nejstarších domácích i světových lidových tradic. Přiblíží tradiční zvyky, připomenou lidovou kulturu spojenou s kroji a folklorní muzikou. O akcích informovali pořadatelé na svých webových stránkách.
Ekoncentrum Prales, které patří pod Lesy hlavního města, pořádá dožínky v sobotu. Návštěvníci si vyzkouší činnosti, které se s dožínkami tradičně pojí, například mlácení klasů cepy, mletí obilí nebo výrobu slaměných předmětů. Ve 14 hodin vyjde za doprovodu cimbálové muziky slavnostní průvod s nazdobeným věncem ze sklizeného pole do dolního areálu, kde hospodyně a hospodář odstartují veselici.
V neděli pořádá dožínkové slavnosti Muzeum hlavního města Prahy v Zámeckém areálu Ctěnice. Jejich součástí bude setkání Cechu česko-moravských uměleckých dráteníků, který představí svou tvorbu a řemeslné dílny. Připraveny budou také ukázky práce mlynáře nebo tesaře. Návštěvníci se mohou těšit na výrobu keramiky, ukázky pečení chleba nebo divadelní představení. Ani zde nebude chybět dožínkový průvod. Ten bude v podání folklorního souboru Rokytí Rokycany a Malé lidové muziky Rokytka.
V sobotu 8. září budou v hlavním městě hned dvoje dožínky. Dožínky na Letné pořádá ministerstvo zemědělství. Budou se na nich prezentovat zemědělské svazy, vystoupí folklorní soubory z celé republiky a návštěvníci se mohou těšit na ochutnávky českých a moravských vín, na prohlídky Národního technického a Národního zemědělského muzea nebo na koncerty.
Tradiční zvyky připomenou také slavnosti v Toulcově dvoře, které se ponesou v duchu první republiky na oslavu 100 let od vzniku Československa. Vedle folklorních skladeb proto zazní také swing, tančit se bude step, k vidění bude i prvorepubliková módní přehlídka a výstava Toulcův dvůr a Hostivař za první republiky. Tradiční řemesla představí medař, vinař a flašinetář, pro děti jsou připravené dílničky.
Smyslem dožínkových slavností byla oslava ukončení sklizně obilí, které zajišťovalo obživu na další období, a poděkování za štědré dary poskytnuté přírodou. Většinou se odehrávaly na statku hospodáře, který měl povinnost žence pohostit a radovánky chasy zaplatit. Mezi dožínkové obyčeje patří zvyky spojené s posledním uvázaným snopem obilí, který se nazýval baba, stará nebo nevěsta.
