Autorství smajlíka, kterého v e-mailové korespondenci používá většina lidí, bylo připsáno proslulému americkému designérovi Harveymu Ballovi v roce 1963. Stejná značka se ale vyskytovala v hospodářské korespondenci opata kláštera cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou Bernarda Henneta už v polovině 18. století, uvedl David Merta z brněnské Archaie.
Opat "smajlík" v korespondenci na konci listiny používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741. Podle Merty značka byla na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na úterním Zelném trhu v Brně, který se nyní opravuje. Dokument najdete ZDE.
"Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečeť, nebo to znamená, že někdo schválil dokument," vysvětlil Merta. Podle něj smysl značky, která jakoby z oka vypadla úternímu "smajlíku", není zcela jasný. Vysvětlit by to mohlo další bádání.
Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru po smrti dosavadního opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity. Nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit škody vzniklé po požáru. Po vzoru pražského Karlova mostu nechal též vyzdobit žďárský most přes řeku Sázavu sochami.
Aktivní byl i v Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala reprezentativní domy v královských městech; do Brna se stahovala například v případě ohrožení. Pro kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.
