Světoví experti se nedokázali shodnout na způsobu, jak naložit s během času. V důsledku nerovnoměrné zemské rotace, slapových jevů, tání ledovců a zemětřesení se postupně "přirozený" čas rozchází s přesnou časomírou atomových hodin, což se dosud vždy řešilo "vloženou" vteřinou.
Delegáti ze zhruba stovky zemí sdružených v Mezinárodní telekomunikační unii se ale tentokrát neshodli, zda i nyní v souladu s ujednáním z roku 1972 obě časomíry srovnají. Spojené státy a Francie se stavěly proti a navrhovaly se řídit výhradně atomovým časem bez ohledu na neukázněný čas "přirozený". Británie, Kanada, Německo a Čína chtěly naopak v dosavadní praxi pokračovat.
V posledních 40 letech byl čas upraven ve 34 případech, kdy byla vteřina přidána k 31. prosinci nebo 30. červnu. Protivníci dosavadní praxe ale namítají, že vkládání vteřin působí problém v režimu mnoha důležitých systémů. Globální navigace například pracuje s atomovým časem, ale žádnou vteřinu do své časomíry nevkládá, a tím pádem už "zaostává" o 15 vteřin. Některá důležitá zařízení prý mohou kvůli časovým nesrovnalostem vypovědět poslušnost.
Návrh spolehnout se výhradně na atomový čas ale narazil. Podle některých odborníků by jen vznikl další problém, protože rozdíl mezi časem "přirozeným" a atomovým by se bez vkládané vteřiny neustále zvyšoval - za 500 let by prý dosáhl hodiny.
Odborníci na čas se nakonec rozhodli, že řešení problému odloží až do roku 2015.
