Pod pseudonymem Doktor Nadějeplný (Dr. Esperanto) vydal před 130 lety, 26. července 1887, Ludwig Lazarus Zamenhof první učebnici umělého jazyka - esperanta. Přesvědčen, že hlavní příčinou sporů a nepochopení mezi lidmi je jazyková bariéra, doufal tento polský lékař, že řešením bude neutrální jazyk, který nezvýhodňuje žádný národ. Naděje Zamenhofa se sice nevyplnily, ale z esperanta se stal univerzální jazyk, jehož vyznavači tak vytvořili první mezinárodní sociální síť dávno před internetem a který dnes používá odhadem až dva miliony lidí.
Ludwig Lazarus Zamenhof se narodil 15. prosince 1859 v Bialystoku (dnešní Polsko), který byl tehdy součástí Ruska. Vystudoval oční lékařství, ale od mládí byl vášnivý lingvista. Jako student například sepsal první gramatiku jidiš, která ale nikdy kompletně nevyšla. Ve snaze o vytvoření umělého jazyka ho neodradil ani německý kněz Johann Martin Schleyer, jenž v roce 1879 přišel s umělým jazykem volapük, který se ale příliš neuchytil - nejspíš proto, že měl složitou gramatiku.
V Čechách vyšla první učebnice esperanta již v roce 1890, tři roky po Zamenhofově vydání, a v roce 1901 vznikl v Brně první esperantský klub na českém území (rok nato byl založen v Praze). Mezi vyznavače esperanta patřili Stanislav Kostka Neumann, Karel Čapek, Karel Höger či František Kožík. V roce 2008 bylo ve Svitavách otevřeno první tuzemské muzeum esperanta.
Díky esperantu dosáhla slovenská skupina Team s Paľem Haberou v roce 1989 úspěchu za hranicemi tehdejšího Československa: svoje první album nazpívala i v esperantu: Ora Team - Zlatý Team a koncertovala s ním v Anglii, Nizozemsku a Německu.
