Nedořešené církevní restituce blokují rozvoj některých lyžařských areálů v Beskydech. Například na víc než rok zastavily projekt rozšíření restaurace ve skiareálu Mezivodí na Frýdecko-Místecku. V nedaleké Bílé zase nemohou provozovatelé vleků uskutečnit plánované rozšíření sjezdovky.
Provozovatelé vleků věří, že i když pozemky budou mít nového majitele, na jejich podnikání to zásadní vliv mít nebude. Konkrétní jednání o budoucnosti se zástupci biskupství ale ještě nezahájili. "Potkali jsme se, ale bylo to jen zdvořilostní setkání. Na něm nám řekli, že mají zájem pokračovat ve spolupráci. V tuto chvíli ale čekají na vrácení pozemků," popsal jednání Jaroslav Vrzgula z Bílé.
Situace je tak na mrtvém bodě. V případě lyžařských areálů dosud pozemky, kterých se restituce týkají, patřily Lesům ČR. "Ty nyní už nemůžou nic dělat. A církve ještě nesmějí. Je to patová situace. Chceme, aby se to už dořešilo," řekl spoluprovozovatel areálu Mezivodí Zbyněk Žák.
V jeho případě tak církevní restituce už rok a půl blokují projekt na rozšíření restaurace. Pozemek, na kterém by se mělo stavět, by měl patřit církvi. Restituce se celkem v Mezivodí dotýká plochy celkem okolo 1,5 hektaru. "Rádi bychom pozemky koupili. Popřípadě je chceme dál do pronájmu," vysvětlil Žák.
Průtahy omezují i provozovatele areálu v Bílé. "Máme v plánu rozšíření sjezdovek. Nemáme ale s kým jednat. Lesy už nemohou, církev ještě nemůže," řekl majitel areálu Jaroslav Vrzgula. Obecně podle něj restituce provoz areálu neohrožují. "Podle toho, co jsme slyšeli, se nebudou vracet pozemky, na kterých byly postaveny budovy. Dolní stanice lanovky stojí na našem pozemku. Horní bude patřit církvi. Budeme jednat," řekl.
Více se cítí ohrožen provozovatel areálu Na čele v Ostravici Tomáš Moskala. Ten si všechny pozemky pronajímá. Přibližně čtvrtina připadne církvi. "Už jsme navázali kontakt. Další spolupráci se nebrání. Chtěli by pokračovat ve stejné duchu," řekl. Přiznává, že pokud by se církev rozhodla pozemky nepronajmout, znamenalo by to krach jeho podnikání. "Výstupní místo z vleku je na církevním pozemku. Jsme v nejistotě. Stát se může cokoli," řekl.
Biskupství ostravsko-opavské zatím v rámci restitucí převzalo zpět jen minimum církevního majetku. "Diecéze požaduje po státu vydání zhruba 22 tisíc hektarů lesů, 3500 hektarů zemědělských pozemků a stovku staveb. V naprosté většině jde o hájenky, lesovny, stodoly a stavby spojené s lesním hospodářstvím," řekl generální vikář Martin David. Diecéze loni podala 346 výzev k vydání majetku biskupství, ale i majetku, který patřil jednotlivým farnostem.
Vikář uvedl, že biskupství rozhodně neplánuje majetek rozprodat. Na zemědělských pozemcích chce hospodařit formou pronájmu. Pro správu navracených lesů buduje strukturu, která umožní vlastní hospodaření.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Za 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím.
