Že nové není vždy lepší, se nad porouchaným přístrojem těsně po záruce přesvědčil nejeden z nás. Internet se k nelibosti výrobců plní návody, jak prodloužit věcem životnost, a Evropou se valí vlna opravárenských happeningů. Už dorazila i do Česka.
Malíř by to nenamaloval lépe. V kuželech světla deroucího se přes popraskané okenní rámy vystupují do popředí soustředěné postavy, za nimiž se v přítmí rýsují ostré hroty šroubováků, pájek či kladívek. Paprsek se sklouzne i po kapotě jasně červeného autíčka v pěstěných rukou dámy středního věku, která nevypadá, že by neměla na nové. Přesto si to staré radši přišla nechat opravit.
Do Česka jako do první země bývalého východního bloku dorazil fenomén Repair Café. "Snad každému z nás se doma válí něco, co je mu líto vyhodit. Opraven už je dnes málo a značkové servisy zase bývají nesmyslně drahé," vysvětluje organizátor Jan Charvát, když v hučící dílně nové pražské Oprakavárny směruje zájemce k jednotlivým opravářům a rozlévá kávu.
Idea kaváren spojených s opravováním rozbitých věcí je koncept, který se šíří raketovou rychlostí po západní Evropě pod názvem Repair Café. V Německu jich nyní funguje 169, v mnohem menší Belgii dokonce přes dvě stě. Jenom v Gentu, městu o něco menším než Ostrava, se pravidelné happeningy, při nichž je možné se nasytit a nechat si opravit staré výrobky, konají na 23 různých místech. Nadšení přeskočilo i do USA, Austrálie či Brazílie.
* Proč se využít služeb opravovací kavárny vyplatí?
* Jak ušetřit díky opravovacím kavárnám?
* Kde opravovací kavárny vznikly?
* Proč nevěřit reklamám?
* Jak bojovat proti konzumu?
Odpověď na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v úterý 18. listopadu 2014.
