Netradiční sbírku více než šesti set zvonečků různých velikostí a tvarů schraňuje doma sběratelka Ludmila Hamerková z Budětska na Prostějovsku. Sbírka se stále rozrůstá a poličky se zvonečky už zabírají značnou část domu. Oprašování a leštění zvonků majitelce sbírky pokaždé zabere několik hodin.
Sběratelská vášeň pro zvonečky u Hamerkové propukla poté, co si z výletů a dovolených začala vozit na památku malé zvonečky a postupně jich na poličkách přibývalo. "Pak mi je najednou dávali známí a začala jsem je nakupovat různě po obchodech. Zvonečky sbírám čtyři nebo pět let a už jich mám 660," řekla Hamerková.
Nejmenší zvoneček ve sbírce má na výšku čtyři centimetry a největší zhruba 25 centimetrů. "Přes léto visí v pergole," podotkla Hamerková. Část zvonečků si přivezla ze zahraničí. Cení si hlavně zvonků, které si koupila v Las Vegas a Los Angeles, a těch, které dostala od dětí. Součástí sbírky jsou i zvonky vyrobené ve věhlasné zvonařské dílně v Brodku u Přerova.
"Zvonečky mám uložené různě po domě, hlavně v chodbě a kuchyni. Všichni z toho mají radost a nikdo to nechce uklízet," řekla s úsměvem Hamerková. Když se rozhodne utřít prach ze všech zvonečků, tak si musí najít dostatek volného času. "Je to práce na dvě či tři hodiny podle toho, jak moc poctivě se úklid dělá," dodala.
I když má doma šest stovek zvonečků, privilegium zazvonit o Vánocích mají pouze dva. "Na Štědrý den manžel většinou používá zvonek ve tvaru kravského zvonce, který máme už spoustu let. Občas ho střídá se zvonkem s anglickým nápisem Vánoce," uvedla Hamerková.
Při rozšiřování sbírky je odkázána především na vlastní síly a přátele. S jinými sběrateli si zvonečky nevyměňuje. "Vím o jedné paní v Praze, která má zhruba sedm stovek zvonečků. Jinak o dalších sběratelích nemám tušení," dodala.
