Spojením čtyř skanzenů v Česku vzniklo Národní muzeum v přírodě. Fungovat začne na začátku příštího roku, řekl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), který dnes ve Valašském muzeu v přírodě (VMP) v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku podepsal zřizovací listinu nové kulturní instituce. VMP zároveň převzalo pod svou správu Soubor staveb lidové architektury Příkazy, Soubor lidové architektury Zubrnice a Soubor lidových staveb Vysočina, které dosud spravoval Národní památkový ústav (NPÚ). Jde o velký posun dopředu, pocítí to zejména malé skanzeny, řekl Staněk.
NPÚ neměl podle ministra odborníky a možnosti, aby se tři menší skanzeny pod jeho správou rozvíjely. "Valašské muzeum v přírodě je špičkové muzeum, které má možnosti a pracovníky. Sloučení skanzenů pod Národní muzeum v přírodě dává šanci i ostatním, aby se mohly intenzivně rozvíjet, aby mohly využít zkušeností, které jsou ve Valašském muzeu v přírodě. Chceme i na další skanzeny upozornit, je to velký posun kupředu," uvedl ministr.
Pro menší skanzeny přibyli tři pracovníci. "Pro skanzen v Příkazech, kde byl jeden jediný člověk, to bude velký přínos," uvedl Staněk. Pracovníci z rožnovského skanzenu podle něj budou moci také v dalších muzeích připravovat expozice. "Bude to jeden podnik. Výstavy z Rožnova se tam mohou putovně dostat. Bude to efektivnější a smysluplnější a všichni se budou starat o to, čemu rozumí," uvedl Staněk.
VMP bude nadále používat svůj název, přibude mu ještě zastřešující titul Národní muzeum v přírodě. Sloučení se třemi skanzeny přinese VMP podle jeho ředitele Jindřicha Ondruše změnu organizační struktury. V plánu je také postupná výměna lidí mezi subjekty. Vznikem Národního muzea v přírodě se podle něj také zvýší možnosti zapojení organizace do mezinárodních vědeckých projektů. Posílí se také pozice Metodického centra pro muzea v přírodě.
Tři menší skanzeny jsou podle ředitelky památkového ústavu Naděždy Goryczkové v dobré kondici, polovinu nákladů si na sebe vydělají. Sloučení skanzenů se podle ní připravovalo již několik let.
VMP je ze čtyř muzeí v přírodě největší co do počtu sbírkovým předmětů, zaměstnanců i nákladů. Loni jej navštívilo přes 300 000 lidí, po zlínské zoo je druhým nejnavštěvovanějším turistickým cílem ve Zlínském kraji. Zaměstnává přes 120 lidí a má 133 000 sbírkových předmětů. Náklady loni činily přes 95 milionů korun.
Skanzen na Vysočině loni navštívilo téměř 75 000 lidí a mělo 16 zaměstnanců. Návštěvnost v Zubrnicích loni činila přes 20 000 lidí, pracovalo tam sedm zaměstnanců. Příkazy s jedním zaměstnancem loni přilákaly přes 5300 návštěvníků.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm také dokončilo rekonstrukci dřevěného kostela svaté Anny v areálu Dřevěného městečka. Odborníci restaurovali donátorské kameny v podezdívce kostela a upravili odvlhčení a odvodnění kolem kostela.
Práce stály 2,5 milionu korun, řekl při otevření ředitel muzea Jindřich Ondruš.
"Kostel se stavěl za války, v letech 1939 až 1941, vysvětil se v roce 1945. Za války nebyly prostředky, proto na stavbu dávali peníze donátoři, kteří tady žili. Jejich jména se vytesala do obvodových kamenů," uvedl Ondruš.
Stav kamenů i nápisů se však zhoršoval, kameny byly kvůli vlhkosti zasolené. "Celý kostel jsme vystěhovali, některé části jsme podřezali, některé odinjektovali. Kameny i nápisy jsme zrestaurovali," uvedl ředitel. Opravily se také varhany.
Dřevěný kostel je volnou kopií kostelíka z Větřkovic u Příbora, který vyhořel roku 1887. Kolem kostela se rozprostírá takzvaný Valašský Slavín se symbolickými hroby osobností se vztahem k Valašsku. Připomíná například sportovce Emila Zátopka či Jiřího Rašku, loni v říjnu tam byl odhalen symbolický náhrobek folklorní zpěvačky Jarmily Šulákové.
