V poslední době se všude na internetu i v televizi objevují takzvané cinemegrafy, neboli speciálně vytvořené fotografie, jejichž části se umějí hýbat. A jak to funguje? U jindy statického snímku dívky jednoduše uvidíte, jak mrká, jak jí vlají vlasy nebo třeba šaty. Podívejte se sami.
Cinemagrafy umožňují u snímků menší, opakovaný pohyb, díky němuž dívka vypadá, jako by mrkala.
Tvorba cinemagrafů je poměrně složitá. Obyčejně jsou vytvořeny ze série fotografií nebo videozáznamu a pomocí softwaru na úpravu se zkomponují do plynulé smyčky sekvenčních snímků, často za použití formátu animovaného souboru GIF.
Pohyb v rámci jednoho předmětu je nastaven tak, aby začínal a končil ve stejné poloze a je pak vnímán jako opakování nebo pokračování pohybu - jako v případě houpajícího se přívěsku na náramku.
Zatímco jedna část fotografie se hýbe, zbytek je zcela statický tak, jak jsme u klasických fotografií zvyklí.
Pohyblivé fotografie jsou menší revolucí v jejich vnímání, jejich tvorba je ale náročnější, a proto se nedají používat vždy a všude.
Fotografie, na které běží čas? Dříve nemyslitelné.
Je libo trochu čerstvě opečené, křupavé slaniny?
