Na řadě míst Česka se v neděli večer opět rozhoří ohně při tradičním pálení čarodějnic. Poslední dubnová noc, která se po staletí nazývá v Čechách a na Moravě filipojakubská a v severní Evropě Valpuržina, Hasiči o ní mají ale každoročně více práce, v důsledků oslav totiž přibývá požárů. Vyzývají proto lidi k opatrnosti.
Pořadatelé chystají hudební programy, soutěže či hry pro děti i dospělé. Vrcholem akcí inspirovaných pohanskými zvyky bude pálení ohňů. Evokovat mají "zahánění zlých duchů". Původním účelem zapalování ohňů bylo dodat po zimě sílu životadárnému slunci a zničit temné síly, jež by mohly ohrozit plodnost a bohatou úrodu. Podle jedné z pověr se čarodějnice - ošklivé stařeny nebo naopak krasavice po sněmu na pometlech rozlétnou po okolí, aby škodily lidem a zvířatům. Zhatit jim tyto plány se pak snažili muži práskáním bičem či střílením do vzduchu a hospodyňky označovaly dveře domu křížem a před prahy domů a chlévů kladly drny a trní.
Tradice a obyčeje se z povědomí lidí ale postupně vytrácejí. Málokde se už vidí tradiční vyhazování zapálených košťat nebo "čarodek", smotaných hadrů ovázaných provazem. Většinou se uchovalo jen rozdělávání ohňů, při nichž se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Přes den se někde pořádají i reje masek - čarodějnic a čertů.
Například v Praze oslavy doplní i koncerty, budou na Ladronce, ve Žlutých lázních, v centrálním parku na Pankráci, na Chlavském zámku v Horních Počernicích a v parku ve Stodůlkách. Chybět nebude ani opékání špekáčků nebo soutěže o nejlepší masku. Vlastní oslavy chystají další městské části, ohně se rozhoří i na soukromých zahradách. Hasiči v této souvislosti připomínají, že lidé mají povinnost větší ohně na otevřeném prostranství předem nahlásit. Místo ohně je navíc třeba pečlivě dohasit.
