Když se řekne tanec u tyče, neboli pole dance, mnohým se vybaví striptýzový tanec. Současná vlna tohoto sportu má však ke kabaretnímu představení daleko. Sportovní pole dance v dnešní podobě má blíže k akrobacii a gymnastice a je kandidátem na zařazení mezi olympijské sporty.
Kořeny tance na tyči sahají až k tradičnímu sportu Indů zvanému mallakhamb, který původně sloužil jako cvičení pro zápasníky. Muži na tyči nebo kůlu předváděli nejrůznější gymnastické prvky. Ve dvacátých letech 20. století se pole dance stal cirkusovým číslem a z manéže se postupně přesunul do barů, kde byl často kombinován i s burleskou. V osmdesátých letech se především v Americe a Kanadě stal nedílnou součástí striptýzových barů, s čímž bývá spojován i dnes.
Přitom však již v devadesátých letech se objevovaly náznaky, aby byl pole dance vyučován jako sport. Tohoto přístupu se drží i současná vlna tance, která nastoupila až s přelomem tisíciletí, se snaží jej zanést do obecného povědomí jako plnohodnotnou sportovní disciplínu, která se striptýzem nemá nic společného. I když jsou tanečnice většinou spoře oděné, je to z čistě praktického důvodu; oblečení po hladké tyči klouže.
Pole dance vyžaduje od tanečnice (potažmo tanečníka) velkou sílu, ohebnost a výdrž. Začátečnice a ženy, které se nechtějí disciplíně věnovat profesionálně, se učí jak se správně kolem tyče pohybovat na zemi, základní otočky na tyči (tzv. spiny) a statické pozice, ve kterých na se tyči setrvává hlavou nahoru i hlavou dolu, a propojovací prvky. Pokročilé tanečnice již trénují dynamické kombinace jednotlivých prvků, silově či na flexibilitu náročnější pozice a dokonce řízené pády.
Mistrovství světa a olympiáda
To, že pole dance je již plnohodnotnou sportovní disciplínou, dokazuje i to, že se každoročně konají mistrovství světa pod záštitou International Pole Sports Federation, kde soutěží muži a ženy všech věkových kategorií od dětí až po dospělé tanečnice. Letošní červencový šampionát, který se konal v Londýně, byl také úspěchem pro české reprezentantky, když se hned dvě probojovaly do finále a umístily se v první desítce.
"Nejlepší závodnice jsou Rusky, Američanky, Japonky a také Britky," říká lektorka pole dance Veronika Řehořová ze studia Poletime. "V Británii je pole dance velmi populární sport už přibližně deset let, zatímco v Čechách tak čtyři roky," dodává s tím, že umístění českých reprezentantek je opravdu úspěch.
V současnosti se pole dance uchází o místo na olympijských hrách. Již v roce 2012 na hrách v Londýně mohli diváci shlédnout ukázku tance na tyči, ale zda bude zařazen na program LOH 2016 v brazilském Rio de Janeiru, není vůbec jasné. Pole dance je totiž spravován několika organizacemi a po světě se řídí i odlišnými pravidly, je třeba nejprve sjednotit jeho podobu.
Kdo se nechce sportu věnovat profesionálně, může jej jen zvolit jako cvičení na udržování kondice. Podle Veroniky Řehořové, která se sama umístila třetí na loňském mistrovství Evropy, se do kurzů pole dance sice nejčastěji zapisují ženy mezi 18 a 30 lety, ale cvičí i malé děti a ženy nad padesát let.
