První poslové jara, skřivani polní, se vrátili do Česka. Podle ornitologů přilétli ze svých zimovišť ve Středozemí v obvyklém termínu kolem 24. února a pranostika spojená s 2. únorem, že na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout, se tak opět nenaplnila.
Ornitologové zaznamenali různě velké skupiny skřivanů o uplynulém víkendu na několika místech v Čechách i na Moravě. Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka se pranostiku o Hromnicích skřivanovi nedaří naplňovat už posledních sto let, i tak je ale jedním z prvních ptačích navrátilců.
Nesoulad termínu návratu skřivanů do Česka s pranostikou vysvětluje ornitolog například přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář nebo záměnou skřivana za jeho blízkého příbuzného chocholouše obecného, který ale na zimu neodlétá.
Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi je ve spisu Ctibora Tovačovského z Cimburka z roku 1457, kdy byl užíván takzvaný juliánský kalendář, přičemž tehdejší 2. únor odpovídal dnešnímu 11. únoru. Na současný termín se Hromnice posunuly až s přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584. "Bohužel nemáme přesné informace o tom, jak se měnilo klima během posledních 500 let. Je možné, že jaro v tehdejších časech začínalo o 14 dní dříve," uvedl Vermouzek.
Podle něj je ale také možné, že předkové se mohli dopustit omylu. Skřivanovi je totiž velmi podobný chocholouš, a to vzhledem, zpěvem i způsobem života, a v Česku je celoročně. Liší se od sebe jen větší chocholkou, delším zobákem a tmavším zbarvením. V době vzniku pranostiky už v Evropě byl a mohl přispět k jejímu vzniku, připustil ornitolog. První zpívající skřivani ale podle Vermouzka ještě neznamenají definitivní konec zimy. "Není výjimečné, že se několik skřivanů dokonce rozhodne u nás zimu přečkat."
