Koně v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se projevují jako opravdová divoká zvířata. Potvrdil to nezávislý etologický výzkum, který v lokalitě provedl přední etolog Michael Duruttya. Na dvou pastvinách žije 31 koní a jedno hříbě. V březnu by se navíc měla narodit další hříbata, většina kobyl je totiž březí. Divocí koně byli do rezervace dovezeni loni z Anglie.
"Výzkum odhalil několik pozoruhodností. Především poznatek, podle kterého se příslušníci zkoumaného plemene svým způsobem života projevují jako skutečná, nefalšovaná divoká zvířata," sdělil Duruttya. Podle něj tuto skutečnost potvrzuje skladba a podíly trvání jejich životních projevů. Zárukou jejich úspěšného přežití je vrozený smysl racionálně hospodařit, tedy neplýtvat zdroji svého organismu a využívat své energetické zásoby co nejefektivněji a nejúčelněji.
"Tato skutečnost je v přímém rozporu s poznatky konstatovanými v případech domestikovaných koní žijících v podmínkách celoživotní péče, v chráněných prostředích stájí a v neposlední řadě se stálým a zpravidla neomezeným přístupem ke zdroji potravy," uvedl Duruttya.
Výzkum prokázal, že zvířata našla v Milovicích klid a pohodu, takže u nich chybí většina projevů stresu a nervozity. Vědecký výzkum porovnával i takzvanou chodivost stáda, tedy jeho schopnost putovat za potravou. Ta po přepočtu naměřené trasy na celý rok dosahuje u milovického stáda 1400 kilometrů.
"Koně v Milovicích se stali cílem výzkumu řady vědců i odborných institucí. Jsme rádi, že nám nejnovější výzkum pomohl s vysvětlováním chování stáda veřejnosti. Divokost totiž nespočívá v tom, že by zvířata bezhlavě pobíhala po rezervaci a projevovala vůči sobě agresivitu. Naopak, spočívá v účelném šetření energie, přičemž i projevy agrese se uplatnily jen v prvních týdnech utváření stáda," uvedl ředitel ochranářské organizace Česká krajina Dalibor Dostál.
Divocí koně se podle Dostála dobře snášejí i s okolní domácí zvířenou a divokými zubry a pratury, kteří byli v lokalitě také vysazeni.
Rezervace je prvním místem na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy. Zvířata v bývalém vojenském prostoru spásají agresivní trávy a pomáhají tak zachovávat vzácné přírodní druhy, například byliny a hmyz.
