V Zoo Praha se daří rozmnožit ročně padesát procent chovaných druhů savců. Podle kurátora chovu savců Petra Brandla patří zoo v chovatelství ke špičce. Nejdůležitější pro úspěšný odchov je zajistit zvířatům co nejpřirozenější prostředí a někdy také nechat stranou přílišný útlocit a dát věcem volný průběh.
"Padesát procent rozmnožených savců každý rok se může zdát na první pohled málo, ale musíme si uvědomit, že některé druhy mají víceletý reprodukční cyklus. Například slona nerozmnožíte častěji než jednou za čtyři roky, velkou kočku jednou za dva roky," vysvětlil Brandl. Rozmnožování některých druhů je navíc limitované chovnými programy, na nichž zoologické zahrady spolupracují.
Právě u zmíněných velkých koček se pražská zoo může pochlubit poměrně čerstvým přírůstkem. Malajská tygřice Banya porodila 3. října dvě mláďata. Nejkritičtější období života mají za sebou, přesto je Brandl opatrný. "Tygr je odchovaný v 18 měsících věku, takže ještě je před námi kus cesty," uvedl. Předchozí vrhy tygřat Banya nedovedla k úspěšnému odchovu, neměla ještě dost zkušeností. O současná mláďata se stará příkladně.
Někteří chovatelé raději neriskují, že by o mláďata přišli, a nezkušeným velkým kočkám je odebírají pro umělý odchov. Podle Brandla je to zcela chybné a moderní zoo takový přístup volí jen výjimečně, když jde o mimořádné zvíře, jehož potomci jsou nenahraditelní. V ostatních případech je lepší ponechat mláďata u matky. "Byť to zní velmi tvrdě, matka prvnička je svou péčí-nepéčí nedovede k úspěšnému odchovu, ale nasbírá zkušenosti a napříště se o mláďata bude starat lépe," uvedl.
Přesně tento postup se v pražské zoo osvědčil u tygrů sumaterských. "Tygřice Madla, kterou jsme dostali z Polska, se jako prvnička o své potomky starala velmi špatně. Při druhém a třetím vrhu jí už proto polští kolegové mláďata rovnou odebírali," popsal situaci kurátor. Čtvrtý vrh mláďat přišel na svět už v pražské zoo a chovatelé se rozhodli mláďata Madle ponechat, i když očekávali, že její špatnou péči nepřežijí. Sice skutečně uhynula, jejich matka tím ale získala cenné zkušenosti. "Další vrh už odchovala, byli to dva kocouři. Dnes mají potomky už ve dvou generacích," uvedl Brandl.
Koordinátoři chovných programů se v praxi střetávají s různými problémy. Stává se například, že zvířata vybraná pro chov se nepodaří spojit. Jiným problémem je, když se rodí příliš mnoho samců. Tak je tomu v pražské zoo u goril. "Někdy to lze řešit mládeneckými skupinami - i u slonů nebo kopytníků," zmínil kurátor. Zastavení chovu nebo používání antikoncepce ale nedoporučuje. "Tyto jednoduché kroky se vždy obrátí proti nám. Lepší je udržet populace savců v lidské péči demograficky zdravé a reprodukčně aktivní, a třeba se i potrápit s umístěním zvířat," uvedl kurátor.
Zoo Praha chová přes pět tisíc zvířat. Vede dvě světové plemenné knihy - koně Převalského a leguána kubánského - a také deset evropských plemenných knih.
