Dvouletá Berit
Liberecká zoo po pěti letech čekání získala samici pižmoně

Liberecká zoo získala po pěti letech čekání samici pižmoně grónského, který jako druh ohrožený vyhubením patří do Evropského záchranného programu. Skoro dvouletou Berit dovezla z kodaňské zoo. Podle hlavního zoologa v Liberci Luboše Melichara je těchto sudokopytníků v zoologických zahradách málo, a proto je velmi obtížné nějakého získat. "Bylo to opravdu dlouhé čekání," uvedl.

Zoo léta hledala samici pro Lovise, jehož získala v roce 2011 z německé zahrady v Kolíně nad Rýnem. Od páru si slibuje, že se jí podaří úspěšně odchovat mláďata. Ani to ale nebude podle Melichara jednoduché. "Je to zvíře s velkou sociální potřebou, takže postavit chov na páru se moc nedaří. Pokud ale nemáte dostatek zvířat, tak to jinak nejde," řekl.

Samce zatím k samici nepouští. "Asi by ji neublížil. Pokud by ale brzo zabřezla, tak by se mohlo stát, že se podrazí. To znamená, že úplně nedoroste a mohla by mít problémy s odchovem," uvedl Melichar. Rozdíl mezi oběma zvířaty je podle něj patrný na první pohled, šestiletý samec váží přes 300 kilogramů, Berit má odhadem 100 až 120 kilogramů. Pohlavní dospělost u samic nastává asi ve věku tři a půl a u samců ve věku pěti let. Samice je březí 8,5 měsíce, poté rodí jedno mládě. Znovu zabřeznout může opět po roce až dvou letech.

Chovu pižmoňů se liberecká zoo věnuje od roku 1989. Ve volné přírodě žije pižmoň v severoamerické arktické tundře. Stavbou těla je přizpůsoben nehostinným životním podmínkám. Jde o statné zvíře a jeho váha dosahuje až 400 kilogramů. Samci mají mohutné rohy, které měří i přes 70 centimetrů. Největším nepřítelem pižmoňů ve volné přírodě se stal člověk, který kvůli teplé kožešině zvířata hromadně vybíjel. Od roku 1917 je lov pižmoňů zakázán.