Převoz do Anglie
Medvědice Babu se odstěhovala z Ústí do zoo Edinburgh
05.12.2018 19:00
Samice medvěda malajského Babu se přestěhovala ze své domovské zoologické zahrady v Ústí nad Labem do zoo v Edinburghu. Medvědice v Ústí žila od svého narození v roce 2011. Ve Skotsku by si měla najít vhodného partnera ke spáření. Oznámila to mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová. Podle ředitele ústecké zoo Romana Končela se Babu zhruba po 28 hodinách cesty dostala do svého nového domova, transport přečkala v pořádku a s chutí se pustila do krmení.
Odchovaná mláďata je nutné z jejich rodné zoologické zahrady odstěhovat, aby se v nové zoo mohla časem pářit s nepříbuzným partnerem. "Jsme rádi, že se samice odchovaná v naší zoo zařadí do chovného programu, protože v Evropě je pouze devatenáct institucí, které tento druh chovají. Navíc je řada jedinců již přestárlých a neschopných reprodukce, takže mláďata jsou velkou vzácností. Od roku 2011, kdy se Babu narodila, nebyl zaznamenán jediný odchov, až se po dlouhých sedmi letech se narodilo jedno mládě opět u nás, jedno mládě v Tierparku Berlin a před půl rokem mládě v Zoo Chester," dodal Končel.
Začátek chovu medvědů malajských se v ústecké zoo datuje k roku 1987, kdy přijela skupina z Vietnamu. Některá z nich se následně dostala i do dalších českých zoo, například do Olomouce či Jihlavy, uvedla Vrabcová. V Ústí se za dobu chovu narodila celkem čtyři mláďata. První byla samička Bora, která odešla do zoo Frankfurt, druhým byl sameček Cecil, který putoval do Záhřebu. Matkou obou mláďat byla samice Mišutka, která v roce 2002 uhynula. "Poté nastala přestávka až do příchodu nového mladého páru z barmské zoo v roce 2006. Dostali stylová jména Myanmar a Barma a jejich prvním mládětem byla právě samička Babu," doplnila Vrabcová.
V Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) je chovu tohoto druhu věnována zvýšená pozornost. Úskalí chovu tohoto druhu spočívají hned v několika aspektech. Jednak vybudovat zařízení pro tento tropický druh v souladu s moderními poznatky je velmi nákladné a některé zoo tak raději volí do své koncepce některý z chladnomilných druhů. Dále je tento druh velmi náchylný ke stresu, který často ústí v nesnášenlivost párů, potlačení sexuálního chování či patologickým změnám na reprodukčních orgánech. Měla by být respektována i solitérnost tohoto druhu, harémový chov se ukázal jako naprosto nevhodný, protože u samic, zejména nepříbuzných, dochází ke vzájemnému tlumení reprodukce.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.