Stádo divokých koní vypuštěných nedávno do bývalého vojenského prostoru u Milovic na Nymbursku bude od pondělí kompletní a může se začít rozmnožovat. Ke 14 klisnám přibude hřebec pocházející z chovu ve Skotsku. Úkolem divokých koní je spásat agresivní trávu a přispět tak k záchraně ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev.
Hřebec se vydal na cestu do Milovic o 14 dní dříve, než se původně plánovalo. "Kolegové z Anglie nás trošku překvapili, ale svůj velikonoční program jsme tomu samozřejmě přizpůsobili," uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Kůň pochází z chovu ve Skotsku. Odtamtud vyrazil na cestu směřující nejdříve do jižní Británie už ve čtvrtek. V sobotu vyjel transport s hřebcem z britského Doveru směrem na kontinent. Na trajektu se přeplavil do francouzského přístavu Calais a odtud pokračoval přes Belgii. Cestu zakončí v německém Frankfurtu nad Mohanem, kde stráví noc. V neděli má pokračovat do ČR, do Milovic by měl přijet mezi polednem a jednou hodinou odpoledne.
Hřebec nebude muset být v karanténě, protože pochází z oblasti, kde je shodná veterinární situace, jako v místech, odkud pocházejí klisny. V těchto případech veterinární předpisy karanténu nepožadují. Bude také zvyklý na drsnější podmínky, než jaké ho čekají v Milovicích. Skotská vrchovina je chladnější a sníh tu leží déle než v Polabské nížině.
Klisny jsou v Milovicích od 28. ledna. Po aklimatizaci v menší ohradě byly 21. března vypuštěny na hlavní pastvinu o rozloze 40 hektarů. Spásají místní step a jsou zcela bez přikrmování. Pomohou tak odvrátit ústup otevřené krajiny, která tvoří prostředí pro stále vzácnější druhy květin, motýlů a dalších ohrožených druhů. Mezi nejvzácnější patří v Milovicích z rostlin hořec křížatý a na něm závislý motýl modrásek hořcový Rebelův, pro něhož je právě tento druh hořce jedinou živnou rostlinou.
Náklady na péči o zvířata a vytvoření infrastruktury jsou přes dva miliony korun, zaplatily je evropské fondy, Středočeský kraj, město Milovice a další sponzoři. Projekt připravila nezisková organizace Česká krajina ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
