Říční síť
Ochránci mapují řeky kvůli bariérám pro ryby a jejich migraci

Ochránci přírody mapují překážky v řekách, které brání rybám v jejich přirozeném pohybu. Českou říční síť dělí více než šest tisíc překážek, hlavně jezy často vyšší než jeden metr. Ryby přitom mají problémy překonat i dvaceticentimetrovou bariéru. Projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ČR sleduje i chování ryb a jeho výsledkem by měl být návrh, jak řeky učinit prostupnějšími. Ochranáři také zjišťují, zda fungují vybudované rybí přechody.

Velký počet překážek je problémem pro ryby, které migrují mezi sladkovodním a mořským prostředím, v českých podmínkách zejména pro úhoře říčního a lososa obecného.

"V rámci projektu z vymapovaných migračních bariér a rybích přechodů se udělá webový portál, který bude přístupný veřejnosti," řekl  Pavel Marek z Agentury ochrany přírody a krajiny. Na webové stránce tak veřejnost bude moci kliknout na konkrétní jez a zjistit si o něm informace a případně i to, zda se v jeho blízkosti nachází vodní elektrárna.

Výstavbu rybích přechodů platí především evropské fondy, z národních programů pocházejí peníze z Programu revitalizace říčních systémů. Od roku 2001 se podle údajů ministerstva životního prostředí do vybudování téměř 80 přechodů z obou fondů investovalo 338 milionů korun.

"Pohyb ryb je jejich základním životním projevem a dá se říct, že každá ryba v nějaké fázi života migraci vykonává, ať už jsou to běžné přesuny za potravou," uvedl Marek. Přesouvá se například i v případě znečištění nebo po povodních.

Statistiky jezů nižších než jeden metr neexistují, přestože se podle Marka za posledních deset let situace zlepšila. "Dá se říct, že pro ryby příčná bariéra o velikosti dvaceti třiceti centimetrů přestavuje problém," konstatoval.

Prostupnost vodních toků ovlivňuje i to, jak se s vodami nakládá, například pro energetické účely, což snižuje vodu v korytě. V sušších obdobích je to pro přežití vodních živočichů zásadní. Ochránci proto budou sledovat i hydrologické podmínky v určitých lokalitách, vliv sucha nebo povodní především na vzácné a chráněné druhy ryb.

Z projektu, který potrvá do jara příštího roku, by měl vzejít návrh kompenzačních opatření, která nejen rybám, ale i dalším vodním a na vodu vázaným organismům pomohou kritická období přečkat. Poznatky plánují ochranáři podle Marka porovnat se zkušenostmi z ciziny a chováním vodních toků v krajině nepozměněné člověkem.

Agentura spolupracuje s ministerstvem životního prostředí a Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, který dlouhodobě aktualizuje koncepci zprůchodňování říční sítě. Vědci ryby i čipují a vybavují vysílačkami, aby je mohli lépe sledovat.