Pět speciálních budek pro vzácného dudka chocholatého instalovali o víkendu ornitologové na obou pastvinách v bývalém vojenském prostoru Milovice, který se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou.
"Dudek chocholatý patří mezi vlajkové ptačí druhy zemědělské krajiny, u kterých byl zaznamenán výrazný populační pokles, což u tohoto druhu vedlo k jeho vymizení z řady oblastí napříč střední Evropou. Nejinak je tomu v České republice, kde byl již od padesátých let minulého století pozorován jeho dramatický úbytek, přičemž jen za posledních třicet let se rozšíření dudka zmenšilo o více jak polovinu a v mnohých oblastech, a to především v Čechách, se dudek stal extrémně vzácným hnízdičem," vysvětluje Martin Šálek, ornitolog z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky v Brně.
Hlavní příčinou tohoto poklesu jsou dramatické změny ve struktuře zemědělské krajiny, způsobu a intenzitě hospodaření, které vedly jak k vymizení krajiny s pestrou strukturou, tedy s mozaikou luk a pastvin a se starými doupnými stromy. "Dále výrazně ubylo velkého hmyzu vázaného na trus velkých kopytníků, který pro dudka představuje hlavní potravu," doplnil Šálek.
Právě pastviny v rezervaci, kde se nachází dvě stáda divokých koní spolu se zubry a zpětně šlechtěnými pratury, tak představují pro dudky ideální místo. Podobné podmínky totiž nenajdou na běžných pastvinách hospodářských zvířat. "Na intenzivních pastvinách je trus často kontaminovaný antiparazitiky, která jsou pro hmyz a řadu jiných bezobratlých prudce jedovatá. Trusu je na pastvinách sice dost, do značné míry v něm však skoro nic nežije. Dudci a jiní ptáci z něj nemají co vyzobávat. U nás proto dudky v přírodě běžně neuvidíme, zatímco v jižní a východní Evropě se s nimi dosud setkáme," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. V okolí Milovic se dlouhodobě vyskytuje nejméně jeden exemplář dudka chocholatého, další žijí u nedaleké Lysé nad Labem.
Budky pro dudky jsou výrazně rozměrnější než pro řadu jiných ptáků. Jejich šířka je padesát centimetrů a jsou orientovány horizontálně a mohou být umístěny jak na stromech, tak v zemi. Napodobují tak dutiny ve starých, mohutných stromech a opuštěné nory. "Z důvodu intenzivního zemědělského hospodaření, ale i plošné likvidace starých stromů, z naší krajiny prakticky vymizely doupné stromy, které pro dudky, ale i další ohrožené ptáky, představují hlavní hnízdiště. Právě nepřítomnost stromových dutin může v některých oblastech pro dudky představovat limitující faktor jejich rozšíření. I když se na lokalitě nacházejí dobré potravní podmínky, dudci prakticky nemají kde hnízdit. To může být případ i milovické rezervace, kde velcí býložravci vytvářejí ideální lovecké stanoviště s dostatkem potravy, ale dudci zde nenajdou místo k zahnízdění," navázal Šálek.
Právě proto se vědci rozhodli umístit do prostoru speciální budky pro dudky, ale i pro krutihlavy, a tím podpořit jejich hnízdní příležitosti. Dudek je pták velikosti hrdličky, který je typický výraznou vztyčitelnou chocholkou na hlavě a dlouhým tenkým zobákem, který je mírně zahnutý dolů. Krutihlav obecný je pták jen o něco málo větší než vrabec, jehož zbarvení se podobá kůře stromů. Živí se převážně mravenci a jejich larvami. Na pastvinách najde dostatek potravy na početných lučních mraveništích, která nyní po opasení díky oslunění dobře prosperují. Luční mravenci vytvářejí zcela jiná mraveniště než lesní. Nejsou to hromádky jehličí, ale malé kopečky z hlíny porostlé bylinami. Také pro krutihlavy instalovali vědci pět budek.
Díky přítomnosti velkých kopytníků a budkám se na lokalitě obnovují jak potravní zdroje, tak hnízdní příležitosti. "Snažíme se, aby naše rezervace pomáhala ochraně přírody podobně, jako chráněná území v Africe a na dalších světadílech. Pomocí velkých kopytníků, kteří jsou pro veřejnost atraktivní, chráníme řadu menších, nenápadnějších druhů rostlin a živočichů," uzavřel Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
