Ostravská zoologická zahrada odchovává druhé mládě binturonga. Přestože tyto největší cibetkovité šelmy chová zoo od roku 1981, dlouho se nedařilo sestavit pár, který by se rozmnožil, řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Mládě přišlo na svět počátkem února, ale teprve nyní mají návštěvníci šanci ho spatřit. Zpočátku trávilo veškerý čas v porodní budce, už se ale vydává na průzkum okolí. Lidé ho mohou vidět v pavilonu indických zvířat.
"Je to druhé mládě našeho chovného páru. První mládě, které se narodilo na konci roku 2016, bylo odvezeno jen pár dnů před druhým porodem samice do německé Zoo Rostock. V případě prvního mláděte šlo o samečka, u druhého zatím pohlaví neznáme," uvedla Nováková. Mládě ale prospívá a matka se něj dobře stará.
Podle zooložky Adély Obračajové se zahradě až do roku 2009 nedařilo sestavit pár, který by se rozmnožil. "Postupem času se ukázalo, že to s binturongy nebude tak jednoduché. Situace ještě není zcela jasná, ale vše nasvědčuje tomu, že existuje více linií či poddruhů binturongů a při sestavování páru je potřeba v chovech v evropských zoologických zahradách najít toho správného, ale nepříbuzného jedince," uvedla Obračajová.
Binturong žije ve volné přírodě v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan. Dobře šplhá po stromech. Při pohybu ve větvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem. Je aktivní převážně v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromů. I když patří mezi šelmy, je binturong spíše všežravý.
"Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 procent. Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí z důvodu těžby surovin a přeměny na zemědělskou půdu. V současnosti se jedná zejména o zakládání plantáží palmy olejné," uvedla Nováková. Binturong je ale také nelegálně loven pro penisovou kůstku, která je využívána v tradiční čínské medicíně.
