Rys nedávno zaznamenaný v Brdech přišel ze Šumavy. Potvrdilo to porovnání snímků z fotopastí, na kterých je zvíře se shodnou kresbou srsti. Informovala o tom Kateřina Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Kresbu má každé zvíře unikátní.
"Díky moderním metodám výzkumu víme, že rys, kterého zachytila fotopast v Brdech, se v roce 2017 narodil rysici zvané Majka ve střední části národního parku Šumava. Tady byl naposledy zaznamenán ještě jako kotě závislé na matce v lednu 2018. Odtud se vydal do Brd, což je vzdušnou čarou nejméně sedmdesát kilometrů," uvedl zoolog národního parku Šumava Luděk Bufka, který se výzkumu rysů dlouhodobě věnuje.
Podle vedoucího správy CHKO Brdy Bohumila Fišera mají rysové v Brdech vhodné podmínky pro život: dostatek potravy, prostoru, míst pro úkryt i relativní klid. "Objevují se tu sporadicky už od devadesátých let, ale nepodařilo se zaznamenat, že by tu žili trvale. Doufáme, že nový návštěvník se zde usadí a zdejší fauna bude obohacena o přirozený a důležitý článek potravního řetězce. Přítomnost šelem totiž přispívá k rovnováze v přírodě a ke zdraví krajiny," dodal Fišer.
Rys ostrovid mívá velké teritorium, jeho "domovský okrsek" může mít i stovky čtverečních kilometrů. Mladí rysové tak při hledání svého teritoria ujdou i desítky kilometrů, musí se při tom potýkat i s dopravou, pytláctvím i dalšími zásahy člověka do krajiny.
Aby se rys usadil v Brdech trvale, potřebuje funkční propojení s dalšími oblastmi výskytu, tedy především se Šumavou a Pošumavím. "Našemu rysovi či rysici přejeme, ať se zde potká s partnerem a vyhnou se všemu hrozícímu nebezpečí," doplnil Fišer.
Podrobný výzkum a monitoring rysů podporuje mezinárodní projekt 3Lynx zaměřený na jejich česko-bavorsko-rakouskou populaci. Na monitoringu spolupracují také jednotlivci: Martin Tomáš, Václav Fořt a Josef Cink. Právě jejich fotopasti letos rysa zachytily.
