Prosluněné jarní počasí s nadprůměrnými teplotami vytvořilo ideální kulisu pro narození prvního jarního hříběte v rezervaci divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovice. "Jeho matkou je klisna Fanny," upřesnila Kateřina Dudová z Jihočeské univerzity, která je součástí týmu etologů, kteří v milovické rezervaci provádějí pozorování divokých koní. Mládě přišlo na svět v minulých dnech na menší, čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic.
I když na jaře jde o první hříbě, není to zdaleka první přírůstek v rezervaci v letošním roce. Již během února se na větší, stodvacetihektarové pastvině u Benátek nad Jizerou narodila dvě hříbata. V březnu, ale stále ještě před začátkem jara, k nim na stejné pastvině přibyl třetí přírůstek. "Všem třem hříbatům, která se narodila ještě během zimy, se daří velmi dobře. Pomohlo jim i to, že již nemusela čelit dvacetistupňovým mrazům, které v oblasti panovaly krátce předtím, než přišla na svět," popsal Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.
"Hříbata byla hned od prvních dnů schopna migrovat se stádem na poměrně velké vzdálenosti i těžkým terénem se zbytky sněhu. Také z toho je patrné, že mají instinkty divokých zvířat," vysvětlil Bendl. Podle jeho slov si letošní hříbata vytvořila těsné vazby se staršími mláďaty, která se v rezervaci narodila v loňském roce. Ke třem "zimním" mláďatům na větší pastvině čerstvě přibyl také březnový přírůstek, takže jarní premiéru si hříbata odbyla na obou pastvinách v rezervaci.
"Mláďata přibývají, a proto je potřeba co nejdříve rozšířit především menší pastvinu u Milovic. Je obrovská škoda, že k tomu zatím nedošlo, přestože kraj schválil poskytnutí pozemků již na podzim loňského roku," podotkl Bendl.
Divocí koně přijeli na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. V říjnu 2015 k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů. Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou. Celá rezervace velkých kopytníků tak má v současnosti přibližně 160 hektarů.
Na této ploše žije 30 dospělých divokých koní a 20 hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat.
