Uměle odchované želvy sloní se vracejí na Galapágy

Ekvádorští přírodovědci se chystají vyrazit na jeden z ostrovů souostroví Galapágy s cenným nákladem. Hodlají do divoké přírody vypustit 140 želv sloních, které mají významně pomoci zachování tohoto ohroženého druhu zvířat, informovala agentura AP.

Sloní želvy byly jedním z objevů, který ohromil britského přírodovědce Charlese Darwina při jeho návštěvě na Galapágách v 19. století, z níž vzešla jeho teorie o původu druhů.

Největší suchozemská želva na světě se v jiném místě planety ve volné přírodě nevyskytuje a na Galapágách jí ještě nedávno hrozilo vyhynutí. "Byly vážně ohroženy zejména dovezenými druhy zvířat, jako jsou kozy, potkani, osli či prasata," řekl agentuře AP Oscar Carvajal ze správy národního parku Galapágy. Zatímco hlodavci či kočky ohrožují želví mláďata, hospodářská zvířata jsou konkurencí při shánění rostlinné potravy.

Podle Carvajala byly sloní želvy na pokraji vyhubení v roce 1998, kdy jich zbývalo jen 70 na světě. Od té doby se jich podařilo uměle odchovat několik stovek a naděje na jejich záchranu stoupla.

Mláďata, která hodlají přírodovědci vypustit v pondělí na ostrově Isabela, jsou stará pět až sedm let a váží kolem čtyř kilogramů. Pokud se jim povede ve volné přírodě přežít, o čemž jsou vědci přesvědčeni, mohou se dožít více než sta let a dosáhnout váhy kolem 200 kilo.