V plzeňské zoo se narodila mláďata tří vzácných druhů jedovatých hadů. Veřejnost může zatím vidět jen devět zmijí tureckých. Čtyři malé kobry červené a sedm smrtonošů zmijích lidé uvidí až poté, kdy budou dost silní a soběstační. Ve všech případech jde o první odchovy, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba.
"Zatím nedokážeme říct, kdy je lidé uvidí. Je to bomba, že se nám to povedlo, a kvůli tomu, co se tady v expozici děje, tak bychom o ně neradi přišli," řekl ošetřovatel Miroslav Dohnal. Podle dalšího chovatele Jana Dohnala bude zatím zoo mláďata kobry červené a smrtonošů držet v zázemí. "Až si budeme jisti, že jsou stabilní a reagují na sto procent, tak je vystavíme, ale to může trvat rok nebo dva," řekl. Navíc dva roku fungující Království jedu má všech 12 terárií plných a pouze střídá druhy.
"Pravděpodobně žádná instituce (v ČR) australské smrtonoše nechová. V republice je to zřejmě první odchov v prostředí zoo, u soukromníků nevíme," uvedl Jan Dohnal. Za úspěch ale považuje všechna mláďata, protože to dokazuje, že expozice funguje, že se v ní zvířata cítí dobře. Nejzajímavějším druhem je právě smrtonoš, i proto, že dalo velkou práci ho sehnat. Zoo má dvě populace smrtonošů zmijích, z Perthu a ze Sydney. Dorůstají délky 60 až 70 centimetrů. Smrtonoši, kteří rodí živá mláďata, se narodili 16. července. Chovatelé doufají, že se bude dařit také v příštích letech, příslibem jsou nová vejce od černých mamb. "Jsou v inkubátoru a do 40 dnů čekáme další přírůstek," uvedl mluvčí.
Dosahují dvoumetrové délky
Africké kobry červené zvané "plivající", jejichž vejce byla 65 dní v inkubátoru, dosahují délky až dvou metrů. "Máme obry a každý specialista je z nich v šoku," uvedl Jan Dohnal. Jsou odchované v Evropě a zoo je má od soukromého chovatele. "Naše expozice je složená ze zvířat odchovaných v zoo nebo u soukromníků, žádný had není z volné přírody," uvedl. Království jedu už odchovalo také užovku růžkatou a dva druhy křovinářů.
Zmije turecká, v ČR nazývaná také zmije horská, je podle Miroslava Dohnala spolu se zmijí levandskou prvním až druhým nejjedovatějším hadem Evropy. Žije hlavně v Turecku, ale i v Řecku. Dorůstá až metrové délky a žije ve výšce až dva tisíce metrů nad mořem.
Malí hadi žerou mláďata myší, ta ale nejsou přirozenou potravou. V přírodě mají daleko pestřejší a sezonní stravu - ptáky, plazi, ještěry. Hadi se mohou dožívat až 40 let, pokud mají dostatečnou péči a nejsou překrmovaní. Podle Jana Dohnala má jen několik institucí na světe chov jedovatých hadů tak rozvinutý jako zoo Plzeň.
