Liberecká zoo má druhý chovný pár ohroženého orlosupa bradatého. Své první vejce snesl před několika dny. Je to velmi unikátní případ, protože k páření došlo již v pátém roce jejich života, ačkoli většinou hnízdí orlosupi až v deseti letech.
"Běžně tento druh dravce poprvé hnízdí ve věku deseti let. Vzhledem k tomu, že orlosupi mohou hnízdit přibližně 40 let, jde o pár, který je obrovskou nadějí pro celý vypouštěcí program," uvedla mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
Chov orlosupů patří mezi priority liberecké zahrady. Tito dravci patří mezi ohrožené druhy, v Evropě žije maximálně 2100 jedinců, na světě jich je do deseti tisíc. Liberec se na projektu repatriace orlosupa bradatého podílí svým chovným párem Boženou a Verneriem zvaným Pišta. Do volné přírody bylo od roku 2001 dosud vypuštěno 13 jejich mláďat.
I samice mladého páru je odchovem Boženy a Pišty. Stejně starý samec pochází z Rakouska. "Na sneseném vejci se mladí rodiče pravidelně střídají, ale až za dva týdny budeme vědět, zda je jejich první vejce oplozené, či nikoli," řekla mluvčí.
Na vejcích v současnosti sedí i Božena s Pištou. Dva hnízdící páry tohoto vzácného dravce mají v celé Evropě kromě liberecké zoo už jen v Ostravě. Celkem v zoologických zahradách v Evropě letos hnízdí 11 párů orlosupa. Pokud se mláďata vylíhnou, budou pravděpodobně vypuštěna zpět do přírody. Orlosup ve volné přírodě obývá výšky až 4000 metrů a hnízda staví na skalnatých útesech či v hlubokých roklích. Mezi největší hrozby ve volné přírodě patří požití otrávených návnad určených pro šelmy, úbytek přirozeného prostředí, častý výskyt rušivých podnětů při hnízdění, úbytek potravy, ale také kolize s rameny větrných elektráren.
Liberecká zoo má jednu z nejbohatších kolekcí dravých ptáků v Evropě. Před týdnem zasáhla zoo ptačí chřipka, na kterou uhynula labuť, jež patřila zahradě. Další čtyři labutě a čtyři husy musely být utraceny. Veterináři ve spolupráci s personálem zoo zpřísnili dohled nad zdravotním stavem ostatních ptáků v zoo.
Dravci zatím zůstávají ve venkovních voliérách a k opatřením kvůli chřipce by se přistoupilo jen v krajním případě. Pokud by se musely zakrýt voliéry, mohlo by to ohrozit současnou sezonu hnízdění nebo vyděsit ptáky natolik, že se zraní. Problém by to mohl být z pohledu statiky, pokud by sněžilo. Konstrukce by nemusely nápor sněhu vydržet.
