Liberecká zoo má chovnou skupinu koně Převalského. Dosud měla jen tři samice, nyní k nim přibyl pětiletý samec. Mláděte se ale zoo dočká nejdřív v příštím roce. Kůň Převalského je březí 340 až 350 dnů, takže teoreticky to může být za necelý rok, řekl hlavní liberecký zoolog Luboš Melichar. "Nějaké páření už máme zaznamenané," řekl.
Samice získala liberecká zoo loni v létě, samec k nim přibyl letos v květnu. Zoo ho přivezla z bývalého vojenského prostoru v Německu. Návštěvníci zahrady ho zatím vidět nemohli, dočkají se možná v pátek. Samec je nyní společně se samicemi v třicetidenní karanténě, zvláštní režim by měl pro skupinu skončit v pátek. "Splnili jsme vše, co po nás Státní veterinární správa požadovala. Zvířata jsou klinicky zdravá," uvedl Melichar.
Koně Převalského objevil v 19. století v Mongolsku ruský cestovatel Nikolaj Prževalskij. Ve volné přírodě byl kůň Převalského vyhuben před 40 lety. Dnes je na světě asi 2000 zvířat, většina z nich v zoologických zahradách. V Česku je chovají zoo v Praze, Brně, Olomouci a Chomutově. První transporty vracející tyto koně do přírody směřovaly na přelomu 80. a 90. let 20. století do Číny a Mongolska.
Mezinárodní tým vědců nedávno v odborném časopise Science zveřejnil výsledky studie, která zpochybňuje dosavadní názor, že koně Převalského jsou poslední divoké koně na světě. Podle zjištění vědců jsou tato robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. Některá takto zdomácnělá zvířata následně nejspíš unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela. Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského.
