Zoologická zahrada Ostrava v těchto dnech vydává evropské plemenné knihy hrocha obojživelného a jelena wapiti sibiřského. Knihy pomáhají chovatelům sledovat velikost i složení populace daného druhu a koordinovat přesuny zvířat mezi jednotlivými zahradami. Zoo nechala na celém kontinentu zastavit rozmnožování hrochů, protože ubývá zahrad, které je chovají, a nově narozená zvířata by tak nebylo kam umístit.
Plemenné knihy ostravská zoo každoročně vytváří ze zpráv, jež jí zasílají ostatní evropské zoologické zahrady, které uvedené druhy chovají. "Plemenné knihy jsou tedy aktualizovanými přehledy o žijících populacích daných druhů a zahrnují celou řadu změn, které se během daného roku udály, to je porodnost, úmrtnost a přesuny zvířat. Dále obsahují množství populačních a genetických analýz," uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Vědecký pracovník zoo a zpracovatel plemenných knih Jan Pluháček uvedl, že plemenné knihy pomáhají nejen sledovat, zda se populace daného druhu zvyšuje, snižuje či stagnuje, ale také udržovat ji do jisté míry v rovnováze. "Na základě toho můžeme vydávat vhodná doporučení na přesuny konkrétních jedinců mezi zoologickými zahradami, a tím zabránit například nežádoucímu rozmnožování," vysvětlil Pluháček.
V případě hrochů je problémem upadající zájem evropských zoo o jejich chov. Na konci loňského roku žilo v 79 zahradách v Evropě 202 hrochů. Dvě zahrady však loni s jejich chovem skončily - zoo v italské Pistoii po 46 a zoo v německém Stuttgartu po 49 letech. "Bohužel dalších osm zahrad nám avizovalo, že by rády v nejbližších letech chov hrochů ukončily," uvedl Pluháček.
Wapiti sibiřských žilo na konci roku v Evropě 55 ve 12 zoologických zahradách v České republice, Kazachstánu, Německu, Rakousku, Slovensku a Rusku. "Jedná se historicky nejvyšší počet jedinců od založení této plemenné knihy," uvedla Nováková. Zoo vydala plemennou knihu wapiti posedmé, knihu hrochů podvanácté.
