Fotbalové štěstí. Proti Šachtaru jim spadlo zhůry jako shnilá hruška ze stromu. Proti Lyonu ale zůstalo viset hodně vysoko. Plzeň si ho ani nezasloužila. V Lyonu, zejména ve druhém poločase, hrála matně, téměř bez nápadu a bez zakončení, zato s kupou chyb. Postup do čtvrfinále Evropské ligy se po prohře 1:4 vznáší kdesi na pomezí fikce a utopie.
Téměř přesně před rokem zdolala Plzeň v Evropské lize italskou Neapol 3:0. Minimálně takový výsledek by potřebovala i příští týden, kdy bude doma dohánět náskok Lyonu. Tehdejší Neapol, druhý tým Serie A, byla možná ještě silnější než Lyon. Přesto ji Plzeň zvládla.
Přehrávala slavnějšího soupeře v kombinaci, řádila po křídlech a lačně se vrhala hned v několika hráčích do vápna. Někdejší hladová Plzeň je ale tatam. V Lyonu ji nahradila Plzeň přesycená, těžkopádná, s nejasným, neučesaným herním stylem.
Nový trenér Uhrin se chtěl po svém příchodu na západ Čech zaměřit především na vylepšení obrany, v posledních zápasech ale žádný progres k vidění není. Ba naopak. Ve třech březnových duelech (Znojmo, Sparta, Lyon) inkasovala Plzeň sedm gólů. Úvod zápasu v Lyonu ale debaklu rozhodně nenasvědčoval.
Začátek dobrý, všechno dobré? Obrácené české rčení pro Plzeňáky neplatí ani náhodou. Záložník Hořava už ve třetí minutě ukazoval v euforii ze spojených prstů míč a slavil tak vedoucí gól. Nečekaný, senzační. Pak sice přišla vyrovnávací branka, s poločasovou remízou 1:1 ale museli být Západočeši vcelku spokojeni. Jenže s jídlem roste chuť. I ta fotbalová. Po změně stran tedy Uhrinovi muži vsadili na otevřenější fotbal. To by ale nesměli naivně ztrácet míče a v obraně vyrábět díry ementálského typu. Přišel trest.
Horváth po stopách Nedvěda?
Kdo jiný, než on. Plzeňáci obsypávali útočníka Lacazetteho před zápasem superlativy, "Na toho si dát bacha," opakovali často. A právě on jim dal klíčový gól na 2:1. Pak přišel třetí, čtvrtý... Lyon by mohl doučovat Plzeň v efektivitě a finální fázi. Zatímco Teclovy šance z první půle končily všude možně jen ne v brance, Lyon pálil přesně.
Po zbytek utkání už Viktoriáni přijali roli komparsistů. Chyběla jim zdravá agresivita, důslednost, propadali v osobních soubojích, a tak posílali soupeře do rychlých protiútoků vstříc své rozhárané obraně. V ní se objevil i Roman Hubník, který na pravém beku nahradil Radima Řezníka. Tenhle tah se ale úplně nepovedl. Hubník nestíhal útočit ani se vracet. Díra po Rajtoralovi se asi jen tak nezacelí.
Laxně působil i kapitán Pavel Horváth, jenž se nezvládal vracet a stěží reagoval na náběhy protihráčů. Paradoxně v den, kdy svou sportovní kariéru ukončil hokejový nestor Petr Nedvěd, ukázal osmatřicetiletý Horváth, že už taky nemá mnoho fotbalových let nazbyt. Bohužel.
Nejdřív se ale bude chtít příští týden rozloučit s Evropskou ligou s rovnými zády a hlavou vzhůru. Výhra? Možná. Postup? Kdepak. "Druhá Neapol" se konat nebude. Uhrinova Plzeň na to zatím nemá. Navíc už nemá ani dva ze tří střelců z Neapoli - Daridu a Rajtorala. Další plzeňská senzace se odkládá na neurčito.
