Fotbalové martyrium v podobě kvalifikačního dvojzápasu s Německem a Kyprem je minulostí. Čeští fotbalisté z něj vytěžili tři body a kopec ostudy.
Víc než o zpackaném duelu s Německem a nepřesvědčivém výkonu proti Kypru se ještě velmi dlouho bude mluvit o tom, jakou že pozápasovou regeneraci si naši reprezentanti dopřávají. Deník Šíp tvrdí, že v ní mají místo alkohol a lehké děvy. Důkazy byly přesvědčivé, zatloukání českých reprezentantů trapné.
Spekulace o výši trestu za ono „závažné porušení životosprávy“ nechme stranou. Milion sem, milion tam. Pro přistižené (těžko se věří tomu, že z reprezentantů se veselí jen ona pětice) je největším trestem samo provalení aféry. U Rosických, resp. Kocurových bude asi ještě nějakou dobu zataženo. S přeháňkami a možná i krupobitím.
Zataženo je i nad celým českým mužstvem. Evropskou kvalifikací ještě jakž takž proplouvá, ale na celky z absolutní špičky už dávno nemá. V roce 2004 čeští fotbalisté uchvátili Evropu, dva roky poté zklamali svět a další rok rozladili vlastní fanoušky.
Jinak řečeno, tento tým by potřeboval změnu. Kvalitních hráčů nemáme na rozdávání, špičkových máme jen pár. Proto je příliš furiantské mluvit rovnou o vyhazovu hříšníků z reprezentace. Vždyť z oné pětice patří do základní jedenáctky dva, spíše tři hráči.
Jak tedy český tým zvednout? Snad by pomohla změna ve vedení reprezentace. Jestli totiž něco připomíná amatéry v tom pravém slova smyslu, tak jsou to právě pánové z vedení. Vlastimil Košťál není ani schopen předstoupit před novináře a vysvětlit, co se onu noc ze soboty na neděli v hotelu Praha vlastně dělo. Schovává se jak malý kluk a místo sebe novinářům předhodí zdrceného kouče Karla Brücknera. À propos: Brückner už není dávno stratégem, který hrou typu „všechno na Kollera“ porážel týmy té nejvyšší kvality. Naopak. A hráči si z něj očividně mnoho nedělají. Svěží vítr je potřeba. Snad by vyvanul ten puch, který je kolem českého fotbalového mužstva cítit.
Foto: Robert Sedmík
