Korupční skandál <span>pět let poté:</span> Ivánek ze hry, Milánek ne

Podplácíte ve fotbale? Chytnou vás při tom? Dají vám zákaz? Nic si z toho nedělejte. Stačí si to nějak přetrpět a pak se zase můžete vrátit. A třeba začít znovu. Přesně před pěti lety chytilo policejní komando sportovního ředitele 1. FC Synot Jaroslava Hastíka s taškou plnou peněz, již zrovna předával rozhodčímu Stanislavu Hruškovi. A spustilo megakorupční aféru.

V ní uvázla spousta velkých ryb. Jenže při pohledu na sumarizaci aktuálních rozpoložení těch největších hvězd tehdejšího skandálu se zdá, že ten, kdo chtěl, se prostě do fotbalu vrátil. Třeba i Jaroslav Hastík. Či "Milánek" Šedivý, který mimochodem ani nebyl obviněn.

Venku ze hry zůstali jen ti "nejprovařenější".

ČTĚTE TAKÉ: Fotbalová korupce? Nebuďme naivní, samo se to neudělá

IVAN HORNÍK. „Já už nemůžu ani jako žít, mně ani už nic nechutná." Srdcař jménem Ivan Horník, bafuňář ze Žižkova. Chlapík, kterého fotbalový fanatismus dovedl až do korupční propasti. Jeho telefonní slovník bavil národ. Policejní přepisovatelky se červenaly při přepisování silného verbálního koktejlu vulgarit.

Po uplynutí dvouletého trestu začal pracovat jako „poradce" v Příbrami - u svého velkého kamaráda Jaroslava Starky. Jenže Horníkovo zápasové postávání na legendárním Starkově balkonku vytvořilo celospolečenskou alergii: symbol korupce už zase ovlivňoval míč kopaný. V Příbrami dlouho nevydržel. Na deset let mu byla zastavena činnost. Rozhovory nedává, prý nemá potřebu. Jak se živí? „Jinak," řekl nedávno pro MF Dnes.      

MILAN BRABEC. Někdejší místopředseda svazu a šéf rozhodcovské komise, symbol prorůstání korupční plísně do nejvyšších pater českého fotbalu. Velký kamarád současného svazového krále Jaroslava Vacka a také nešťastného Ivana Horníka. S žižkovským bahenním mužem domlouval nasazování rozhodčích pro zápasy jeho týmu.

Dodnes se hájí, že při telefonních rozborech „stál před tím plátnem, na nějž psal rozhodčí a tak nějak o tom jen přemýšlel. Korupční nadšení je nesmyslné". Z fotbalu zmizel. Nyní podniká v oblasti dabingu a realit.  

VÁCLAV ZEJDA. Prototyp „rozhodčího-dobytka". Kvůli tomu, že měl dobré kontakty s majitelem Dolních Kounic Zdeňkem Filou, jehož sledovala policie, dostal se do merku mužů zákona i on. A ti se jen divili, jakého že „kapříka" ulovili. Zejda prodával, co mohl - ať už za peníze, nebo třeba za atraktivní placené slečny. Byl odposloucháván ze všech nejdéle. To jeho telefon dal impuls policistům k napíchnutí dalších aktérů skandálu.

Zejda tvrdí, že je nevinný. A k fotbalu se chce vrátit jako očištěný muž. Zatím podniká ve zdravotnictví.

MILAN ŠEDIVÝ. Je to až dojemné, s jakou roztomilou něžností komunikoval s Ivanem Horníkem. Až na to, že "Milánek" Šedivý byl rozhodčí a "Ivánek" Horník podlý úplatkář. „Beru, že jsme v nějakým vztahu, Milánku, že to neni jen vo těch prachách, tohle," říkal srdceryvně Horník, kterému měl Šedivý kývnout na sedmdesátitisícový úplatek. „Držim palce, Ivánku," řekl rozhodčí třeba.

Přesto nebyl potrestán. Za svou růžovou nevinou si stojí, v současné době píská v nižších soutěžích a dokonce figuruje ve vedení druholigového Hradce Králové.

JAROSLAV HASTÍK. Píše se 30. duben roku 2004. Na sportovního ředitele 1. FC Synot míří samopaly policejního komanda. Hastík se právě snažil na benzinové pumpě předat rozhodčímu Stanislavu Hruškovi úplatek 175 tisíc korun za „dobře zvládnutý" zápas Synot - Sparta (2:0). Obrovská korupční aféra touhle akcí začíná prosakovat na veřejnost. Padají další a další jména.

Hastík dostal dvouletý distanc a pokutu 100 tisíc korun. Z fotbalu nezmizel. Působí v divizních Šardicích. 

ROMAN BERBR. Klasický příklad nesmrtelného funkcionářského šíbra. Jeho jméno figurovalo už v korupční kauze v 90. letech a rovněž před pěti lety byl jedním z aktérů telefonních úplatkářských debat. Tehdy působil jako svazový delegát, který má hlídat rozhodčí. „Hele chcu tam vyhrát, v tom Mostu," říkal mu do telefonu vítkovický šéf Radomír Hruboň. „Jo, jo, jo," odpovídal Berbr.

Přesto Berbr vyšel z celé aféry legislativně neposkvrněn (stejně jako v roce 1995). Bývalý sudí naposledy působil v rozhodcovské komisi pro nižší soutěže. Rozhodl se odstoupit poté, co jej zmlácený člen výkonného výboru svazu Václav Chvála obvinil ze zorganizování útoku. Chvála prý chtěl Berbra vyhnat z pozice kvůli „šíření korupčního jednání", a proto na něj Berbr poslal chlapce s tyčemi. Ve fotbale i nadále zůstává. Jako předseda Plzeňského krajského fotbalového svazu.       

LUBOMÍR PUČEK. Stejně jako Berbr, i on je bývalým sudím. Ale na rozdíl od něj byl obviněn z korupčního jednání. Jenže jen na Slovensku, kde nešikovnými telefonáty domlouval desetitisícové úplatky. V odposleších roku 2005 se objevil v souvislosti s lehkou ženou, která byla za „dobře odpískaný zápas" poslána Václavu Zejdovi. Trest nedostal.

Působil jako manažer Slavie Praha, o jeho dlouhých prstech se ve fotbalovém zákulisí vyprávějí legendy. Po slovenském obvinění manažerskou funkci opustil, v blízkosti klubu se však pohybuje nadále. Jako jakýsi „konzultant". Nebo tak něco.

MIROSLAV LIBA. „Hele kdyby ten Bejbl, nebo ten Zachariáš, kdyby se utrhli, voni by měli trest, desetník za žlutou, kdybys moh...," žádal Ivánek tehdejšího rozhodčího Libu. „Dobrý, dobrý, díky, jsme domluveni," reagoval Liba. Ale potrestán nebyl.

Co dělá teď? Pracuje na svazu. Nějakým podivným způsobem se pohyboval u české reprezentace, byl nenápadně zbytečnou součástí realizačního týmu. Chodil v obleku, diskutoval, zdravil se s novináři, kteří ho mají rádi (moc jich není)... Nikdo přesně nevěděl, jaká je Libova funkce. Ale je a bude spokojený. A to je hlavní.

Foto: ČTK, Robert Sedmík