Řepka: Na Metalliku kdykoli. Ale nesmí být v Edenu

Jako kapitán Sparty budu dál pokračovat v diskusi s rozhodčími, tvrdí fotbalista Tomáš Řepka. Řekl to v rozhovoru pro magazín letenského klubu, z něhož on-line deník TÝDEN.CZ přináší několik úryvků.

O čem všem Řepka v obsáhlém rozhovoru mluvil?

O REPREZENTACI
Nejsem hluchý, vím, že je moje jméno v souvislosti s národním týmem skloňováno. Poslouchá se to hezky, ale realita je trošičku někde jinde... Pro mě je jasnou prioritou Sparta. Co se bude dít dál, nechám spíš na ostatních.

O KAPITÁNSKÉ PÁSCE
Jsem šťastnej, že po vypršení disciplinárního trestu ji mám znovu na rukávu. Patnáct měsíců jsem ji tam mít nemohl... Když jsem si po takové době pásku znova navlékl na ruku, bylo to skvělý. Pro mě je čest být kapitánem Sparty.

ČTĚTE TAKÉ: Spočítáno: co se musí stát, aby Sparta hrála Ligu mistrů

O DISKUSÍCH S ROZHODČÍMI
Od chvíle, co jsem zase kapitán, jsem dostal dvě žluté karty za diskusi se sudími. Je to trochu zvláštní. Kdo jiný by měl mluvit s rozhodčím než kapitán? Přijde mi to přitažený za vlasy. Rozhodčí si to holt vždycky vyhodnotí, jak potřebuje. Jasně, ujede mi ostrý slovo, ale zdaleka nejsem jediný. Navíc jsem obě žlutý vyfasoval za nepřiměřenou reakci, což je fakt divný. Vždycky se snažím udržet, ale jako kapitán budu dál mluvit s rozhodčími a budu pokračovat v diskusích s nimi. Cítím to jako svoji povinnost.

O SPOLUHRÁČÍCH VE SPARŤANSKÉ OBRANĚ
Upřímně, nečekal jsem, že budeme tak kompaktní. Ale od příchodu Romana Hubníka jsem tušil, že by nám to spolu mohlo jít. Roman je velmi dobrý obránce a taky super kluk. Musím ale připomenout, že dobré výsledky vyplývají z kvalitní defenzivní hry celého týmu. A velmi důležitou roli hraje gólman Jaromír Blažek.

O NOVÉM STADIONU SLAVIE V EDENU
Jedu tam, jen když musím. To je jednou za rok, když se hraje derby. Víckrát tam nejdu. Ani když tam byl koncert mé oblíbené Metalliky. Což mě dost mrzelo.

JAK JAKO FANOUŠEK TVRDÉHO ROCKU SNÁŠÍ, ŽE V KABINĚ SPARTY HRAJE HIP-HOP
Z toho jsem úplně vyřízený. Pro mě je tahle muzika velká neznámá. Neposlouchám to. Ale když kluci chtějí, tak to prostě pustí. Vždycky to nějak skousnu, ale že bych byl fanoušek... Taková je zkrátka doba, mladší kluci jsou úplně jiná generace, odlišná muzika k tomu zkrátka patří. Já to respektuju, protože já taky nikomu nenutím svoji hudbu. Nefandím tomu, nejsem tomu nakloněný, na druhou stranu je to každýho věc.

O VYSNĚNÉM AUTOMOBILU
Takových je spousta, ale vozy, které jsem měl, mě taky dostatečně naplňovaly. Své sny jsem si splnil. Jasně, že mám ještě několik kousků vyhlédnutých, ale taky není všem dnům konec...

O TETOVÁNÍ
Tetování miluju! Je to strašně nakažlivá věc... Kdy jsem šel poprvé, tak mě všichni varovali: Hele, necháš si udělat jedno a pak už se to nikdy nezastaví. Já jsem na ně koukal jako na blázny, dneska musím uznat, že měli pravdu. V tetování je kus umění, navíc jsem našel super kluka, který mě tetuje, Tomáš je skutečný profesionál. Jsme na stejné vlně, ví, jaký jsem, umí vybrat dobrý motivy.

Foto: ČTK, archiv