Jedna pořádná střela. Jeden dost kuriózní gól. A strašně moc nudy. Zápas Teplice - Jablonec nebyl vrcholem sezony, hodnotným zážitkem servírovaným dvěma nejlepšími týmy fotbalové ligy. Byl jen dalším průměrně šedivým utrpením.
Jenže kdepak s tím na samotné aktéry zápasu. „Jestli to byl vrchol letošní sezony? Myslím si, že ano. Bylo to kvalitní utkání," odpovídal jablonecký záložník Marek Jarolím na novinářské dotazy, jež zapáchaly spíše jízlivou ironií, než-li vážnou dikcí.
ČTĚTE TAKÉ: Teplice vyhrály boj o čelo, ale fotbal pořádně nudil
Olomouc smetla Liberec, Ostrava v Kladně nezaváhala
Opravdu na tom zápase nebylo k vidění téměř nic. „Nemyslím si. Podle mě to mělo ligové parametry," nesouhlasil ani jablonecký kapitán Petr Pavlík.
V těch útrpných devadesáti minutách, jež svazovala nepřesnost a taktická urputnost, vyčnívala jen zvláštní branka Aidina Mahmutoviče - vlastně spíše Michala Špita. Gól byl totiž připsaný jemu, jako vlastní.
Dobrá střela plavala
Popišme si to: střela Mahmutoviče pluje vzduchem, vrtí se, točí, trefuje břevno, od břevna Špitovu nohu...a síť. „Zasáhl mě do achilovky, docela smůla," krčil rameny Špit. „Byla to dobrá střela, plavala ve vzduchu."
Sám Mahmutovič po zápase jen s úsměvem vysvětloval balkánskou češtinou: „Jo, to já vůbec nevím, jak to tam spadlo," nebyl schopný vysvětlil kuriozitu. „Ale byl to asi nejdůležitější gól, co jsem za Teplice dal."
„Velká škoda, už jen proto, že se mi z branky zdálo, že jsme lepší," smutnil pak Špit. Možná měl pravdu, Jablonec skutečně držel více míč, ale v pozdních ofenzivních fázích zakopával v invenčních řešeních. Teplice na tom byly podobně.
„To je ale přesně o tom, jak se píše o fotbale," postěžoval si pak teplický trenér Jiří Plíšek. „My jsme byli v předchozích zápasech chváleni za to, jak hrajeme hezký fotbal. Ale tenhle zápas nebyl o tom. Byl to boj, morální boj," dodal.
Foto: ČTK
