„Za stavu 30:15 získává český tenista po krásné výměně další fifteen a vede 40:15.“ Přijde vám tato věta poněkud nelogická? Pokud nejste fanouškem tenisových klání a dokážete anglicky alespoň počítat, nelze se divit. Počítání bodů v tenisu je skutečně značně netradiční. Jak to ale bývá, vysvětlení je jednoduché.
Když někdejší tenisoví činovníci hledali, podle čeho stanovit pravidla pro počítání bodů v zápase, inspirovali se klasickými ručičkovými hodinami. A tak se každý hráč po zahrání vítězného míče pomyslně posouval po čtvrthodinách k vytouženému bodu - tedy 15, 30, 45 -bod. Jenže se přišlo na to, že vyslovit forty-five - tedy čtyřicet pět - je pro rozhodčí zbytečně složité, a tak došlo ke zkrácení na nyní už notoricky známé forty neboli čtyřicet.
Stejně je to s nulou: nepoužívá se slova zero, avšak výrazu výslovností velmi podobnému slovu love. Souvislost s citovou záležitostí v označení nehledejte. Některé zdroje uvádějí, že původ slova vznikl ze spojení playing for love -volně přeloženo hrát za hubičku, pravděpodobněji však jde o zkomoleninu francouzského slova ,l’oeuf‘ znamenající vejce, tedy výrazu, jehož se pro nulu hojně využívá i v baseballu (goose-egg -husí vejce) nebo kriketu (duck’s egg - kachní vejce).
Foto: Tomáš Nosil
