Bílek a růžové brýle
Bod ze Skotska nevypnul kýčovitý seriál fotbalového Česka

Upřímně, v kvalifikačním fotbalovém zápase Skotsko – Česko se stalo přesně to nejhorší, co se mohlo stát. Příšerný výkon, který díky ještě příšernějšímu soupeři a kamarádskému rozhodčímu Češi tak nějak dokopali zápas do remízy 2:2, nepomůže vyřešit vůbec žádné otázky, jež česká fotbalová reprezentace řešit potřebuje.

Trenér Michal Bílek je uvolněný. Po zápase dokonce řekl, že národní tým hrál "velice dobrý zápas". Škoda že si nemohl sundat růžové brýle, které už má tak dlouho, že mu přirostly k očím, takže nevidí realitu.

Ta je pořád stejná. Mizerie na pokračování. Seriál, který má každý divák chuť vypnout krátce po úvodních titulcích plných kýče. Ve Skotsku trápili národní tým pořád stejní fotbaloví démoni, kteří prolézají reprezentaci jako nekonečný odkaz tragikomičnosti. Jmenujme:

1. Komplexní alibismus v útočení, který se promítá do traumatických obrazů – kolikrát byli v Hampden Parku dva bezradní Češi, držící míč, proti pěti Skotům, přičemž ostatní reprezentanti fandili na půlce hřiště?

2. Herní nestálost a naprostá chaotičnost "rukopisu" Michala Bílka. Rosický hraje jednou na straně, podruhé ve středu, Plašil rovněž, všechno je to neuspořádané, doplněné náhlým nasazením Petržely, Jiráčka (pozor, to ale vyšlo) – v součtu jde zkrátka o skutečnost, že Bílek prostě pořád hledá. Jako naivní badatel, jehož stále rozbitý kompas měl fungovat mnohem dřív.

3. Individuální tragédie. Tady nejde tolik o Bílka, i když – měl by si kandidátů na vyhazov všímat a eliminovat je. Petržela se v reprezentaci pravidelně mění v ustrašeného klučíka, který hraje fakt špatně (ambicióznější Pilař se ve Skotsku nevešel ani na lavičku), Plašil prodloužil sérii neviditelnosti (naštěstí dal břichem gól), Rajnoch je stoper na hodně špatné tužkové baterky a příběhem samým o sobě je Milan Baroš, který ve Skotsku svým dámským výkonem ukázal, že je především krásný.

Herectví zachránilo Bílkův krk

Není to prvoplánová kritika. Média si na Bílka nezasedla. Nejsou kritická za každou cenu i v případě, že si národní tým odváží remízu, která ho posouvá hodně blízko vysněnému druhému místu v tabulce kvalifikační skupiny (to zaručí účast v baráži o postup na EURO). Jde o hloubkovou sondu. O seriál trudnosti, jenž pokračuje a vypadá nekonečně.

Fakt: nebýt ohromného štěstí a hereckých schopností Jana Rezka, jenž minutu před koncem nasimuloval penaltu, trenér Bílek už by pravděpodobně neměl práci. Jak příznačné pro jeho dosavadní reprezentační kariéru...

Ano, jsou tu i pozitiva. Třeba Rosický, jenž se snažil. Bohužel, málokdy si měl s kým nahrát. Roman Hubník, který v druhé půli odehrál na pravém obránci vynikající zápas. Snaživý premiant Jiráček. Nebo náznaky bojovnosti v posledních minutách, které nakonec přinesly kýžený bod.

Jenže Skotsko bylo velice slabým soupeřem. Češi mohli (a měli) vyhrát. Soupeř dostal dvě šance, dal dva góly. Nic víc nedokázal. V zádech se skvělým publikem prezentoval jen fotbalový archaismus, evropský podprůměr.

Proto není současná pozice české reprezentace tak komfortní, jak vypadá. Druhé místo je skoro jisté. Paráda. Jenže druhé místo přinese baráž. Tam rozhodně čekají týmy, které by rozkopaly Skotsko na maličké kousíčky. Otázky a chmury zůstávají. I když je vše o něco málo klidnější...

Nominujte TÝDEN.CZ na Křišťálovou lupu

Nový ročník ankety Křišťálová lupa 2011 odstartoval. Podpořte on-line deník TÝDEN.CZ a nominujte ho jako nejlepší zpravodajský server na českém internetu. Posílat nominace můžete až do 4. září 2011.

Pro více informací ČTĚTE ZDE