Když před zápasem přebíral Karel Poborský jakousi cenu za rekordní reprezentační starty, mohli si všichni kolem jen povzdechnout: Kde jsou ty časy, kdy tenhle chlápek v záloze větral úplně kohokoliv - vlastně jako celý národní tým… Chvilku se zasnili nad těmi krásnými časy a následně pozorovali holou českou realitu.
Ne, tenhle tým nemohl ani pomýšlet o tom, že by mohl potrápit skvělé Španěly, jak si v předzápasových promluvách přáli hráči. Slova jsou krásná, ale do míče nekopou. "Ti vaši hráči se zapomněli vysr…, ne?" ptal se jeden britský kolega, který překvapeně sledoval totální české zalezení a čekání na gól.
Ten přišel hned po šesti minutách. Obranný val, pokud se tak dal nazývat chaotický shluk těl, měl několik děr, které dobře viděl Xavi a nalezl Matu, jenž dal první branku. "Byla to hloupá chyba. Přesně taková, kterou jsme nesměli udělat. Tímhle jsme dali Španělům klid," věděl stoper Roman Hubník. "Říkali jsme si, že musíme pokrýt střed zálohy, protože tam jsou nejsilnější. Nechat je hrát hlavně po stranách. A hned na začátku se nám to nepovedlo," dodal brankář Petr Čech.
"Chtěli jsme co nejdéle držet výsledek 0:0 a vyrážet do protiútoků, něco vymyslet. Jenže ten rozdíl byl prostě vidět. Oni jsou nejlepší na světě, první v žebříčku FIFA, my kolem 40. místa. To se prostě musí projevit," uznával sílu soupeře Čech. "Nepůjčili nám balón, jenom jsme běhali. Byl to strašně těžký zápas," kroutil hlavou Hubník a Čech k tomu dodával: "Ale pozor! I když hráli Španělé s Argentinou, měli 71 procent držení míče. A to prohráli v tom přáteláku 1:4!"
Jsou jinde...
Španělsko si každopádně přijelo zahrát lehký fotbálek se sparing partnerem, který mu to umožnil. Za dvacet minut vedlo 2:0 a prokazovalo, jak moc velkým týmem je. Třeba ve chvíli, kdy měl slavný Carlos Puyol blízko vlastního vápna těžký balón u lajny, ale místo odkopu, ke kterému by se přiklonilo 99 procent fotbalistů, zvolil úžasnou zasekávačku mezi nohama, jíž ošálil dva protihráče. "Neměli jsme na ně, oni jsou prostě úplně jinde. To musí uznat každý," chválil soupeře trenér Michal Bílek.
I české publikum občas tleskalo španělské dokonalosti. Ničemu jinému vlastně ani tleskat nemohlo. "V Granadě jste hráli mnohem lépe," vzkazoval Čechům španělský trenér Vincente Del Bosque, že první zápas (1:2) byly nasazení i urputnost soupeře na jiné úrovni.
"Dnes se nám povedl začátek a pak už jsme hráli pohodově. Přijeli jsme sem vyhrát a to si splnili. Češi nám téměř nedělali problémy a my jsme je nenechali hrát. Poprvé v historii jsme vyhráli v České republice a já jí teď přeji jen to nejlepší," uzavřel sympaticky veleslavný trenér, jenž slíbil, že Španělsko nic nepodcení ani doma proti Skotsku (Česko potřebuje výhru mistrů světa, aby mělo šanci na postup do baráže): "Jsme tu od toho, abychom vyhrávali."