Moc možností není, ví trenér české fotbalové reprezentace Michal Bílek po turnaji ve Spojených arabských Emirátech. On-line deník TÝDEN.CZ to ví také. A podíval se detailněji na kádr „nové krve" (bez krve).
Tým, který na turnaji v Al Ainu obsadil poslední místo (vyhrál Irák, druhý byl domácí výběr, třetí Ázerbájdžán) jsme rozdělili do tří skupin - reprezentačních jistot, potenciálních kandidátů a jasných zklamání. Číslo v závorce je pak hodnocení hráčů: nejlepší 10, nejhorší 0.
ČTĚTE TAKÉ: Velká fotbalová ostuda. Češi prohráli s Ázerbájdžánem!
Česká fotbalová zlomenina, Bílek přiživil negativismus
Jen připomeňme, že Češi odehráli na turnaji dva příšerné zápasy, v prvním remizovali s domácími Emiráty 0:0 a prohráli na penalty, v souboji o třetí místo ostudně podlehli Ázerbájdžánu 0:2.
Výjimky kvality |
JAROSLAV DROBNÝ (6). Brankářská jistota - reprezentační dvojka neudělala žádnou chybu a reprezentační dvojkou tak i nadále zůstane.
ROMAN HUBNÍK (6). Na stoperu proti Emirátům hrál dobře, navíc jako (snad) jediný ohrožoval branku soupeře.
DAVID ROZEHNAL (6). V klubu se trápí, v reprezentaci ale jistým výkonem v prvním zápase ukázal oprávněnost pravidelné účasti na srazech národního týmu.
ADAM HLOUŠEK (7). Jediné světýlko budoucnosti, další mladé „plnokrevníky" převyšoval o hlavu a velký klobouk.
Možní kandidáti |
MAREK MATĚJOVSKÝ (5,5). Zahrál jen poločas proti Emirátům, v něm však ukázal potenciál - bohužel nemá fyzičku, ale může být alternativou.
TOMÁŠ NECID (2). Zklamal na plné čáře, v Emirátech se prezentoval jako hádavý frajírek, v kategorii „Možní kandidáti" je jen proto, že do reprezentace prostě patří.
Temná zklamání, ruce pryč |
TOMÁŠ GRIGAR (3). Druhý gól proti Ázerbájdžánu jde na jeho vrub, takže vlastně... gólman ligového lídra Teplic zklamal.
JAN ŠIMŮNEK (1). Kde je ten zlatý chlapec, stoper jako (k)řemen? Asi utopen v bundesligové realitě. Ve Wolfsburgu Šimůnek nehraje, je to znát a Bílek děravé nejistotě pozvánku asi jen tak nepošle.
JAN RAJNOCH (3). Kyselý, i když nikoliv nejhorší. Jenže - byl součástí české obrany, která inkasovala dva góly od Ázerbájdžánu... Což je prostě příliš.
DAVID LIMBERSKÝ (2). Toho nebrat. Neběhá, je pomalý, nemá na vrcholnou mezinárodní úroveň (i když slovo „vrcholná" je při vzpomínce na Emiráty spíše recesistické).
DANIEL PUDIL (3). Je to prostě Pudil. Chvíli pudí dojem kvality, jenže pak ten dojem vypudí fotbalovou divností. Měl vyčnívat, přitom jen... pudil.
MARIO LIČKA (4). Snažil se, běhal, ale nešlo mu to. Byl vidět, jenže kazil. Velké zklamání, on-line deník TÝDEN.CZ očekával, že Lička bude zářit a ne zhasínat.
MARIO HOLEK (2,5). V defenzivě nikterak špatný, ale směrem dopředu? Zkazil více přihrávek, než je v Praze střech.
MICHAL ŠVEC (3). Totální kopie Holka. Směrem dozadu možná ještě jistější, avšak s míčem to... nešlo.
MARTIN FILLO (1). Když někdo hraje v Norsku, ve Vikingu Stavanger, nedají se od něj očekávat zázraky. Fillo, jehož hlavní zbraní je rychlost, se stává na mezinárodní úrovni pomalým (ukázal to už v červnu v přátelském duelu proti špatné Maltě).
LUKÁŠ MAGERA (1). Do nominace by se, nebýt nemoci Svěrkoše, nedostal. A možná by to bylo lepší. Nejzářivější moment: kličkování s nalezenou žlutou kartou v ruce (chtěl ji podat rozhodčímu).
MICHAL PAPADOPULOS (3). Zatímco v Nizozemsku září, v reprezentačním dresu se navzdory urputné snaze dostal do tradičního dejá vu nenápadnosti.
JAN BLAŽEK (2). Kde nic, tu nic. Občas nějaká klička u rohového praporku, jinak vydaly Blažkovy nohy trenérovi jasný vzkaz: Nebrat.
Foto: ČTK, Robert Sedmík