Tomu už se říká paranoia. Nebo ne? Slovenští novináři si byli po předposledním tréninku národního mužstva před klíčovým zápasem s Itálií jisti, že je fotbalisté schválně trefovali míči! Mezi hlouček žurnalistů prý přilétly tři mířené projektily.
Verbální válka mezi (některými) slovenskými fotbalisty a novináři prý skončila, ale věřil by tomu jen hluchoslepý. Z hrdinského trenéra Vladimíra Weisse je najednou vulgární morous, jenž nesmyslně míchá sestavou, jeden fanoušek ho v deníku Sport dokonce přímo obvinil z toho, že nadbíhá mocnému podnikateli Ivanu Kmotríkovi a vybírá jména dle jeho rozkazů.
Tomu už se říká paranoia. Nebo ne? ...
Vítejte ve Slovaklandu! Fotbalové planetě, která je tolik podobná té české. Vladimír Weiss si dělá co chce, nekomunikuje, podle novinářských hlasů přímo z místa neexistuje žádný pevný mediální program, okolo týmu je ticho a divná nálada.
Ano! Hned na mysl přichází chování české výpravy na Euru 2008, kdy trenér Karel Brückner diktoval amatérské nesmysly a nikdo jej nebyl schopen krotit. Naopak - tehdejší tiskový mluvčí Lukáš Tuček a spol. jen podporoval naschvály fanouškům i médiím (zavírané a otvírané a zavírané tréninky, posouvané tiskovky, které byly následně posouvané...).
A sám Brückner pak jízlivý, neochotný konstruktivně odpovědět na kritické otázky - při diskusi o útočnících třeba redaktora Českého rozhlasu seřval, proč se ptá, když fotbalu nerozumí: "Nebudu se s vámi vůbec bavit." Hráči, například Milan Baroš, jej následovali.
Naše národy, naše mentality, si opět podávají ruce. Tok času nic nezmění, českoslovenští fotbalisté i funkcionáři jsou pořád stejní. Když se nedaří, neberou to a hledají vinu tam, kde se hledá nejlíp - v novinách.
Ano, zatímco třeba Angličané si oproti tvrdým a drzým otázkám médií netroufnout říct jediné slovo, ve specifickém Slovaklandu to vypadá jako v táboře plném zlobivých dětí.
Navíc, hráči se kritizují i mezi sebou, hlavně Marek Hamšík je pro ostatní dost "kontroverzní", protože je označován za hvězdnou postavu, klíč ke štěstí a přitom hraje mizerně. A slovenští hráči to dávají najevo, naposledy po zápase s Novým Zélandem Stanislav Šesták, další pak už jen v meziřádkových náznacích.
Kdo věří, že se tohle všechno dneska změní? Možná nějaký tatranský bača, který viděl hrát Slovensko naposledy v kvalifikaci - to bylo nabuzené, moderní, skvělé. Teď je stínem sebe sama. A má v cestě Itálii, obhájce mistrovského titulu.
Weiss už včera přiznal, že s nadávkami novinářům to přehnal, ale omlouvat se prý za ně rozhodně nebude (?). Společně s hráči pak trenér burcuje: "Vyhrajeme, postoupíme, zapomeneme."
A pak budou třeba zase novináři při tréninku "v bezpečí".
Foto: ČTK/AP, Robert Sedmík
